
Stavba předválečného dálničního mostu přes údolí Želivky u Píště začala v roce 1939. Stavbu prováděla pražská firma Ing. Brázdil & Dr. Ješ. Most stál na tehdejším 77,30. km plánované dálnice Praha – Brno a měl délku 138 m. Stavba pokračovala i během II. světové války, až byla přes několik výjimek zastavena koncem dubna 1942. V této fázi byly hotovy pouze krajní opěry, obložené kamenivem. Hned v roce 1945 byly práce obnoveny stejnou firmou. V r. 1947 byla dokončena konstrukce z předpjatého betonu, poprvé u nás použita na mostu podobného charakteru. Na konci roku 1950 byl most až na poslední mostní pole u východní opěry dokončen. Toto pole bylo již vyarmováno a připraveno k betonáži. K betonáži na jaře 1951 již nedošlo. Staveniště bylo opuštěno, chátralo a zarůstalo náletovými dřevinami. Most byl příležitostně využit chodci. Na konci 50. let, v roce 1958, se zřítila konstrukce určená k dostavbě posledního pole a po mostě se již nedalo přejít. Při plánování dálnice v 60. letech nastala otázka, co s téměř dokončenou stavbou. Z technických důvodů jej začlenit do stavby nebylo možné, zbourat by bylo nákladné a na to, aby byl nový most postaven vedle starého nebylo v těchto místech dostatek místa. Nakonec se přistoupilo k výstavbě nového mostu nad starou konstrukcí, která slouží pro místní komunikaci z Hořic do Vojslavic. Most je v dobrém technickém stavu až na úsek dostavovaný v 70. letech, který se drolí a je v něm hozivě vypadající škvíra. Přímo na mostě se dá zaparkovat a důkladně si jej prohlédnout.