Bečov nad Teplou

Hrad a Pluhův dům ze zámecké zahrady © Ivan Grisa 08/2009

turistická mapa letecká mapa hrad zachovalý nepřístupno Česká Republika Karlovarský kraj N 50° 05' 11.12" E 12° 50' 21.32" Uveřejněno: 5.8.2002

ižně od Karlových Var se na skalnatém ostrohu v hlubokém údolí středního toku řeky Teplé zvedá mohutná silueta hradu Bečova. Již ve 13. století zde u křižovatky obchodních cest vedoucích od Žatce k Chebu a od Plzně k severu vznikl na plošině pod skálou hrádek s celní stanicí v místech dnešní fary a farního kostela. Horní hrad dosud stojící na táhlém strmě spadajícím ostrohu, připojujícím se úzkou šíjí k okolnímu terénu, byl však vybudován teprve ve 14. století.
Hrad se skládá ze dvou stavebních celků, horního hradu a nového dolního zámku. Nejstarším komplexem budov je horní hrad, založený na lichoběžníkovém půdorysu, v jehož horním rohu na nejvyšším a nejbezpečnějším místě se tyčí hranolovitý čtyřpatrový věžovitý palác. Při jeho dolním konci, tom, kde ostrah přechází v úzkou šíji, střežila vstup do hradu válcová věž, snesená již na počátku 17. století až k základům. Mezi oběma věžemi, zavázána do severní hradební zdi, stojí věž se sálovým prostorem kaple, k jejíž východní stěně přiléhala vstupní brána do horního hradu. Po obvodu vnitřního nádvoří stály hospodářské budovy.
Bratři Boršové z Riesenburka vybudovali z Bečava na konci 14. století nákladné sídlo odpovídající jejich moci a bohatství plynoucímu z rudných krušnohorských dolù. Od roku 1407 přecházel však hrad jako zástava z ruky do ruky, až byl pobořen při dobytí husitským vojskem. Roku 1495 stali se majiteli hradu Pluhové z Rabštejna, zakladatelé slávy horních krušnohorských mést, kteří podnikali na hradě nákladné stavební úpravy. V letech 1502 až 1547 přestavěli obytnou věž, mezi ni a kapli vestavěli třípatrový sálový trakt a k okrouhlé věži jednopatrové stavení paláce. Při této přestavbě vznikly četné nové prostory vybavené s velkým nákladem a starý hrad se změnil v pyšné sídlo feudálního velmože z období přechodu gotiky do renesance. Poslední z rabštejnských držitelů Bečova Kašpar, protestant a vůdce stavovského povstání proti Ferdinandu I., opustil po ztroskotání akce panství a jeho statky byly zabaveny králem. Hrad i panství střídaly překotně majitele, z nichž Šlikové z Holíče drželi hrad v letech 1558 až 1597. Za jejich vlády i za krátkodobého panství města Slavkova pozvedla se sláva Bečova, přerušená však náhle ničivým náporem nepřátelských vojsk za třicetileté války. Bečov byl obsazen falckým generálem Mansfeldem a později posádkou velitele Lacrona který roku 1656 vypracoval plán nového opevnění Bečova, z něhož se však uskutečnila pouze stavba polygonálního bastionu při dolní bráně, pojatého později do stavby nového zámku. Starý hrad, pobořený za třicetileté války Švédy, nebyl již obnoven a roku 1700 se o něm mluví jako o pustém,Proto noví majitelé, Questenberkové, vystavěli v roce 1753 při dolní bráně nový zámek, a to tom, kde již Pluhové v 16. století upravovali obytný trakt, jak svědčí renesanční vstupní portál z roku 140.
Za pozdějších vlastníků se přestavby zámku i hradu omezovaly jen na menší úpravy vnitřních prostorù. Nejvýznamnější bylo roku 1861 M o c k r o v a úprava kaple v barokním bastionu a menší úpravy místností provedené roku 1865 arch. Z í t k e m. Na zasypaném příkopu byla před novým zámkem zřízena terasovitá zahrada podle vzoru italských renesančních zahrad. Myšlenka přestavby starého hradu, pro niž Zítek a Mocker vypracovali projekty, však nebyla uskutečněna. Pro zchátralost zdiva byla tedy v druhé polovině 19. století sneseno vnitřní brána a malý palác při okrouhlé věži byl přebudován na panský úřední dùm.Horní hrad, i když po tři sta let sloužil jako hospodářské skladiště, připomíná ještě stále nádheru svého vybavení z počátku 16. století. Velká věž má při východní straně ve všech čtyřech patrech, spojených volným dřevěným schodištěm,velkou předsíň, k níž přiléhají na západní straně vždy dva obytné prostory vybavené krby. Prostory v horních patrech, vzájemně spojené bohatými pozdně gotickými portály, jsou osvětleny velkými arkýřovými okny podobně jako spojující trakt se třemi velkými sály nad sebou. V horních místnostech věže jsou ještě zbytky maleb s renesančními motivy.
Nejbohatším a nejstarším prostorem hradu je zámecká kaple Navštívení P. Marie, vybudovaná na půdorysu obdélníka a zaklenutá dvěma poli křížové klenby. Stěny kaple jsou pokryty nástěnnými malbami z konce 14. století, znázorňujícími scény ze života Krista, P. Marie a jednotlivých světců.Tato výzdoba byla velmi poškozena v první polovině 16. století za Kašpara Pluha, který kapli proměnil v protestantskou modlitebnu a malby dal smýt. Avšak zachované rozmyté barevné skvrny a kontury postav svědčí stále o lineárním stylu českého mistra předhusitské doby, který se přidržoval vzorù knižní malby. Místnosti renesančního zámku jsou určeny pro literární galerii Památníku národního písemnictví.



Hrad Bečov stojí vysoko nad hlubokým údolím, lemovaným z obou stran vysokými lesnatými kopci, z nichž západní patří k Slavkovskému lesu a východní přecházejí k Tepelské vrchovině. Na dně údolí i po obou horských stráních se rozkládá město Bečov nad Teplou. Hrad obtéká ze dvou stran řeka Teplá, na třetí jej od okolního prostoru odděluje Dolský, dříve Hluboký potok. Snadnější přístup od města byl chráněn hlubokým, ve skále vylámaným příkopem. Bečovský hrad vznikl více ...Hrad Bečov byl založen ve 14. století na důležité křižovatce zemských cest rodem pánů z Oseka. Největšího rozvoje doznal hrad v 15. a počátkem 16. století za držení Pluhů z Rabštejna, kteří velice zbohatli z těžby stříbra a cínu v okolí. Z té doby pochází renesanční Pluhovský palác. V době barokní byl postaven dolní zámek, který byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1996. Celé panorama areálu je velice působivé. Gotický hrad je ale z důvodu více ...řístupný je jen zámek, hrad je v rekonstrukci
duben soboty, neděle, svátky 9:00 - 16:00
květen a červen denně kromě pondělí 9:00 - 16:00
červenec a srpen denně kromě pondělí 9:00 - 17:00
září denně kromě pondělí 9:00 - 16:00
říjen soboty, neděle, svátky 9:00 - 16:00
Národní památkový ústav, ÚOP v Lokti Národní kulturní památka státní hrad a zámek Bečov CENOVÝ VÝMĚR VSTUPNÉHO pro rok 2008 návštěvnický okruh – český výklad plné vstupné / senioři nad 65 let / studenti, ISIC, EURO, ZTP (Kč/os.) 1. Relikviář sv. Maura: 110,- / 90,- / 70,- 2. Zámecké interiéry: 70,- / 60,- / 50,- 3. Oba okruhy současně: 140,- / 120,- / 100,- Příplatky k základnímu vstupnému za: - cizojazyčný výklad: 50,-/os. (neúčtuje se v kategorii děti do 6 let, více .... okruh – prezentace unikátní románské památky – relikviáře sv. Maura s doprovodnou expozicí. dospělí – 90,- Kč, senioři nad 65 let – 70,- Kč, studenti, ZTP – 50,- Kč, děti do 6 let - zdarma, ZTP/P – 5,- Kč

II. okruh – zámecké interiéry - dospělí – 50,-Kč, senioři nad 65 let – 40,- Kč, studenti,
ZTP – 30,-Kč, děti do 6 let - zdarma, ZTP/P – 5,- Kč

III. okruh – (spojený I. + II.)– dospělí 120,-Kč, senioři nad 65 let – 100,-Kč, studenti,
ZTP – 80,- Kč, děti do 6 let - zdarma, ZTP/P– 5,- Kč

Standardní prohlídka jednoho samostatného okruhu trvá cca 45 minut.
Příplatek za cizojazyčný výklad + 50,-Kč ke vstupnému na osobu.
Cizojazyčný text: 50,- Kč vratná záloha.
Vstupné mimo provozní dobu příplatek až 200%.