© Milan Caha 10/2007
Barokní stavba byla původně bez věže, jednolodní, s obdélníkovou lodí a segmentálně uzavřeným presbytářem. K ní byla v roce 1863 přistavěna pseudorománská věž z pískovcových kvádrů. Ještě na počátku 60. let 20. století zde bylo vnitřní vybavení, včetně raně barokního oltáře z doby kolem roku 1670. Nejstarším předmětem ve výbavě chlumského kostela byla gotická řezba Madony z doby po roce 1400, dochovaná jako torzo, dnes v depozitáři litoměřické diecéze.
Původní kostel sv. Jiří je poprvé uváděn v roce 1293. Podle pověsti vážící se k jeho zasvěcení byl vystavěn v místě spojeném s dávnými pohanskými rituály. ...Z počátku byl filiálním kostelem kostela na Bezdězu. Poté co král Václav II. daroval Chlum svému vazalovi Hynku Berkovi z Dubé, vyňal roku 1293 biskup Tobiáš z Bechyně chlumský kostel z bezdězské farnosti a dosadil do něj faráře. Později byla samostatná plebánie zrušena a kostel byl jako filiální spravován z fary v Pavlovicích. V době po Bílé Hoře patřil kostel nějaký čas do farnosti Doksy, a kolem roku 1650 do farnosti Česká Lípa. Roku 1670 se vrátil do farnosti Pavlovice, kam patří dodnes. Samostatnou matriku vede Chlum od roku 1673. V letech 1739–1740 byl kostel přestavěn barokně nákladem Jana hraběte Kounice. V roce 1863 byla k vstupnímu průčelí přistavěna pseudorománská věž, která nahradila zchátralou dřevěná zvonici. Od počátku 20. století zde byly bohoslužby slouženy kaplany z Pavlovic, střídavě v Chlumu a Drchlavě. Od konce druhé světové války až do konce 20. století kostel chátral. Drtivá většina zařízení byla zničena nebo rozkradena a kostel byl uzavřen. V současné době je bez vnitřního zařízení. V roce 2003 byl uklizen, byl do něj instalován provizorní oltář a byly zde obnoveny bohoslužby. Konají se v letním období, 1x do měsíce..
|
Přihlášení |
