Kuglvajt

Hora tato jest táhlý hřeben, který jen na východní straně s výšinou blízko souvisí, ostatně jest na bocích dílem skalní stěnou, dílem strmá a konečně lomy kamennými rozryta a o to strmější. K založení hradu jest jako stvořena, nyní však po hradu není ani památky, neboť i příkopů tu není, poněvadž jich pro příkrosť hory potřeba nebylo. Hrad zdejší děkuje založení své klášteru Plaskému. Klášter tento hned při založení svém obdržel Vinici dosahující od paty Petřína až na horu k vinicím Strahovským. K tomu přidal jim kníže Bedřich r. 1185 člověka v Košířích a horu při téže vsi ležící, a ta jest podle smýšlení našeho ta, na níž potom založen jest Kuglvaid. Neboť když přibytím zboží v Jinonicích a Košířích r. 1209 jmění rostlo, událo se klášteru míti pevné místo k ochraně jeho. Vystavěn tedy Kuglvaid a dáno mu podlé zvyku tehda panujícího německé toto jméno, ač měl již klášter dvůr s kostelem pěkně zřízený na hoře Petřínské. O hradu se činí zmínka jen jednou. Roku 1387 vyznává Zdeněk syn někdy Řehákův z Chuchle, že mu Jindřich opat Plaský udělil do jeho a manželky jeho Kačky života nově zdělanou a ještě nevysázenou vinici i s pahorkem jich řečeným Elmul, kteréžto ležely s jedné strany proti klášteru Kartouzskému blíže vinice Uly Skopka, s druhé strany proti lesu nebo porostlině a hoře, na níž leží hrad řečený obecně Kukelveit, asi uprostřed mezi dotčeným lesem a klášterem Kartouzským. Při tom vzal na sebe Zdeněk povinnosť vinici tu dobrými révami osaditi. V listu sice není řečeno, že hrad patřil klášteru PLASKéMU, ale lze za to míti proto, poněvadž by se o příbytku zemanově neb měšťanově přece někde nějaká zmínka zachovala. O pozdějších osudech tohoto hradu není ani potuchy..