
Budova je postavena podél západní strany kolejiště osobní části stanice. Jedná se o tři pavilony, spojené dvěma dlouhými spojovacími křídly. Celá budova stojí na vysokém soklu, sama je jednopatrová s přízemím v úrovni kolejiště. Fasády jsou provedeny z pravidelných pískovcových kvádrů. Budova se hlásí k pozdnímu klasicismu, typickému pro soudobé stavby Rakouské společnosti Státních drah (dochováno např. Masarykovo nádraží v Praze). Pozoruhodným prvkem je krytý ochoz podél uliční strany. Při rekonstrukci znovu otevřena do patra střední hala s kazetovým stropem. Na jižní straně připojena plynová kotelna s historizujícími prvky, od ostatní stavby se odlišuje omítkou.
Při výstavbě trati Praha - Drážďany r. 1850 byla za místo pohraniční stanice zvolena do té doby malá obec Podmokly (Bodenbach). Stalo se tak proto, že na zbylém českém úseku trati nebyl dostatek prostoru na potřebné kolejiště a provozní zázemí i vzhledem k blízkosti tehdy mnohem významnějšího Děčína na pravém břehu Labe. Pro urychlení stavby byla výpravní budova postavena ze dřeva. Teprve při zaústění první přípojné trati do Varnsdorfu (1865) byla postavena dnešní kamenná budova. Výhodné železniční spojení umožnilo raketový rozvoj Podmokel, které do konce 19. století převýšily počtem obyvatel i Děčín a staly se průmyslovým centrem oblasti. Výpravní budova sloužila potřebám železničního provozu bez zásadních změn do roku 2001. Za tu dobu byla účelově upravována, většinou k neprospěchu celkového vzhledu a funkce. Při rekonstrukci stanice v rámci dokončování I. tranzitního koridoru (trať 090 Praha-Děčín-Dresden) byla důkladně rekonstruována při… číst dále