
Příchod ke zdymadlu na střekovském břehu je možný buď po labské cyklostezce, která je přímo prochází, nebo vchodem z Litoměřické ulice (od autobusové zastávky Pod hradem asi 50 m zpět k městu). Na ústeckém břehu se z Pražské ulice přejde vlečka do vaňovského přístavu, nejbližší zastávka MHD se jmenuje Zdymadla. Přímo přes zdymadla přechází žlutá turistická značka od hradu Střekov k Vaňovskému vodopádu.
Na obou koncích je uzavíratelná mříží. Přístupná byla zřejmě od počátku volně (bez mýtného). Při velké opravě zdymadel v polovině 90. let 20. století byla dočasně uzavřena, získala však novou povrchovou úpravu všech částí, rekonstruováno bylo i osvětlení. Celková délka zdymadel činí 280 m, výška vzdutí Labe 7 m. V elektrárně jsou osazena tři soustrojí o instalovaném výkonu 3 x 5 MW..
Se získáváním zkušeností a zdokonalováním stavebních postupů byly v rámci kanalisace budovány stále rozsáhlejší objekty se zvyšujícím se dopadem na vodní tok i jeho okolí. Vlastní budování pozdějších Masarykových zdymadel bylo zahájeno v roce 1923 úpravami na obou březích řeky. Do roku 1936 byl vybudován objekt, sestávající ze dvou plavebních komor, čtyř jezových polí a vodní elektrárny. Nahradil tak původně uvažované tři plavební stupně, které měly vzniknout mezi Lovosicemi a Ústím. Při stavbě zdymadel bylo nutno upravit oba břehy ve značné délce tak, aby odpovídaly nové výšce hladiny. Na konci II. světové války sabotážní jednotky wehrmachtu objekt zaminovaly, aby jej bylo možno při ústupu poškodit. Tuto akci se podařilo německým zaměstnancům zdymadel překazit. Po roce 1990 prošel stupeň rozsáhlou rekonstrukcí, jejímž nejviditelnějším výsledkem je nový přechod pro ryby u ústeckého břehu. Na střekovském břehu byl zřízen průchod labské cyklostezky..