Tepenec

Karlsburg, Twingenberg
Zaniklý hrad. Postave Karlem IV. po r. 1340. Zničen za markraběcích válek koncem 14.st., r. 1406 uváděn jako pustý. Od 19. století kamenolom zlikvidoval kopec i s jádrem hradu. Ještě asi před pěti lety patrné zbytky opevněného předpolí.
Tepenec
© Michal Petr, 12/2011

Hrad Tepenec stával v Bělkovickém údolí, 4 km východně od Šternberka.

Bělkovickým údolím vede silnice směrem k Hraničným Petrovicím. Asi 5 km za Bělkovicemi je kamenolom, který zlikvidoval kopec na kterém stával hrad Tepenec a tím zpečetil jeho osud.

Půjdeme-li Bělkovickým údolím dál až na křižovatku se silnicí Šternberk – Libavá, o 50 m dále najdeme upravený pramen dobré minerální vody, Těšíkovské kyselky.

Dále v okolí můžeme navštívit muzeum hodin a hrad ve Šternberku, monumentální chrám Navštívení Panny Marie a poutní místo na Svatém Kopečku u Olomouce, zbytky kartuziánského kláštera v Dolanech a zejména starobylé město Olomouc, druhou největší Městskou památkovou rezervaci v Česku.

Pavel Vítek, 25.3. 2006
2 min
Ikona Vzhledem k mnoha nepřesným informacím o současném stavu hradu Tepenec, které se podle typu pramenů velmi liší a jsou způsobeny patrně absencí fyzické návštěvy některých autorů na místě samém, si dovolím vše aktuálně k červnu roku 2006 upřesnit. V prvé řadě je potřeba krátce zmínit situaci hradu, v jeho původní podobě. ...
5.6. 2006, Roman Řezáč

Od severovýchodu směrem na jihozápad orientovaná mohutná ostrožna byla ve středověku využita v délce asi 420 m (!). její konec a to asi 50 m délky zaujal hrad a 370 m délky předpolí, široké přes 100 m., oddělené na konci od pokračujícího stoupajícího terénu měnícího se v náhorní planinu mohutným, do skály vytesaným příkopem. Dnešní stav je následující. Z celkové délky asi 420 m zůstala zachovaná přibližně čtvrtina. Lom ničí situaci od jihozápadu, tedy konce ostrožny (místa hradu). Zachován tak zůstal asi 120 m dlouhý úsek předpolí, počítáno od mohutného příkopu mezi předpolím a pokračujícím terénem. Ten je až 25 m široký a hluboký přes 10 m. Po celém obvodu zbytku předpolí je zachovaný val, který tvoří rozpadlá hradba, podle úseků lícovaných kamenů asi 1.2 m silná. Severovýchodní konec předpolí je vyvýšený a v jeho východním rohu je vidět dobře znatelný úsek zdiva hradby. Na severozápadní straně val s rozpadlou hradbou prudce klesá a v dolní časti ve svém zlomu jsou zachované zbytky zdí vstupní brány, dosud asi 2 m vysoké. Příznačně několik metrů za branou je již terén lomem částečně odtěžený a brána tak symbolicky otvírá pohled do zničené části.... Na opačné straně předpolí, než je brána, tedy té jihovýchodní, vede druhá cesta do podobného zlomu v obvodovém valu a snad zde byla další brána, potvrzeno to není, možná jde o novodobý průlom. Také na povrchu zachovalého předpolí lze vysledovat několik hrázek pravidelných kamenů, svědčících o původní zástavbě. Popisované zbytky předpolí jsou volně a bezpečně přístupné, tedy v dostatečné vzdálenosti od současného ohniska lomu. Na závěr lze tedy říci, přesto že hrad a velká část předpolí jsou nenávratně zničeny, pořád je místo velmi zajímavé a jak se zdá, mohutná stěna lomu, která místo ničí se zatím po dřívějším povrchovém odstřelu zastavila v uctivé vzdálenosti, protože odtěžený terén je několik desítek metrů před předpolím porostlý již vyšším porostem, tedy aktivita zde již nějaký rok neproběhla.

5.6. 2006 Roman Řezáč
1.2 min
Ikona Počátky hradu jsou spojeny s osobou moravského markraběte a od roku 1346 českého krále Karla IV., který koupil v roce 1340 horu Tepenec. Snahou markraběte bylo vybudovat v tomto odlehlém prostoru oporu zeměpanské moci, tj. hrad s posádkou, jejímž úkolem bylo střežit terén v oblasti kolem důležité komunikace, a zároveň i správní centrum, neboť u Tepence měla být zřízena i tržnice s celnicí. ...
25.3. 2006, Pavel Vítek

Již za druhého majitele hradu, Karlova bratra a moravského markraběte Jana, byl hrad nazýván podle svého zakladatele Karlsburg. Později se ovšem na oba názvy zřejmě zapomnělo a název hory Tepenec byl přenesen také na hrad. O samotné stavbě hradu a jeho dalších osudech se zachovalo jen velmi málo zpráv. Poprvé se jako hrad Karlsburg objevuje ve třetí a poslední závěti markraběte Jana z roku 1371. Markrabě Jan hrad odkázal svému druhorozenému synovi Janu Soběslavovi. Již v posledních letech 14. století se stal hrad Tepenec obětí bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem, které byly i příčinou jeho zkázy. Z hradu zůstaly jen rozvaliny a od té doby zůstal trvale pustý. Další zmínky o něm pocházejí až první čtvrtiny 18. století. V duchu romantismu dal hrabě Filip Ludvík Saint Genoisd`Harnoncourt postavit v roce 1825 na Tepenci klasicistní obelisk, nazvaný Filipova pyramida, a severovýchodně od něj postavit napodobeninu antického chrámu, který pojmenoval po své manželce Johanin chrámek. Od 19. století se zde začal těžit kámen a kamenolom postupně zlikvidoval celý kopec, na kterém hrad stával a dodnes se dochovaly sporé zbytky opevněného předpolí.

25.3. 2006 Pavel Vítek
Ikona O zlatém zvonu, který býval na hradě Tepenec
Na hradě Tepenci se nacházel zvon, vyrobený celý ze zlata. Jednou hrad oblehla nepřátelská vojska a obránci raději vzácný zvon zasypali do studně. ...
20.11. 2011, čerpáno z www.wikipedia.org

Když bylo po bitvě, snažili se zvon nalézt, ale ten už na svém místě nebyl. Od té doby jej hledalo mnoho hledačů pokladů, ale dosud žádný neuspěl..

20.11. 2011 čerpáno z www.wikipedia.org
2.1 min
Ikona Na Tepenci kdysi stával hrad. Bylo to takové loupežnické hnízdo. ...
29.3. 2022, Pavel Vítek

Lidé v Bělkovicích si vždycky oddychli, když brzy ráno vyjel pan rytíř i s celou svou tlupou z hradu a všichni zmizeli v hustých lesích. Zato pro dědiny v širokém okolí to znamenalo hrůzu a neštěstí. Tepenecký pán odvlekl často bohaté sedláky nebo kupce a jejich příbuzní za ně museli složit pěkné výkupné, jinak zajatci přišli o hlavu. Když se kousky pána z Tepence už nedaly snášet, poslali lidé z okol-ních vesnic olomouckému knížeti stížnost a prosbu. Moravský kníže prý poddané vyslechl a velice se rozhněval. Hned dal vypravit na tepenecký hrad vojsko, ať se rytíř se všemi svými kumpány vzdá. Ale pan rytíř prý se jen hlasitě rozesmál a vyjednavači odpověděl: „Běž si svou cestou a dej nám pokoj. My hrad nevydáme a dovedeme se ubránit.“ Rytíř věděl, jak hrad je pevný, a tak věřil, že mu páni z okolních hradů přijdou na pomoc. Ale čekal marně, ti nevystrčili ani hlavu, dostali z knížete strach. Mezitím vojsko oblehlo Tepenec a začalo dlouhé dobý¬vání. Za nějaký čas hradní posádka se začala bouřit, ať se rytíř knížeti vzdá, nebo že všichni pomřou žízní a hlady. Hradní pán každému nej¬dřív hrozil smrtí, ale když viděl, že je věc ztracená, kázal osedlat svého koně a vykřikl: „Než bych se vzdal, raději zemřu!“ Vyskočil na koně a poručil čeládce: „Až mě uvidíte na hradbách, otevřete brány a teprve se vzdejte.“ Bodl koně ostruhami a vyjel na hradby. V tu chvíli se brány rozevřely dokořán a boj přestal. Pod hořícím hradem stálo knížecí vojsko a všichni se dívali nahoru jak očarovaní. Na hradbách se objevil jezdec na koni, a než se nadál, hop, kůň udělal velikánský skok, jako by měl křídla. Všichni si mysleli, že rytíř i kůň padnou mezi skály. Ale kůň udělal ještě jeden skok, a ještě jeden a už uháněl i s jezdcem a zmizel všem z očí v lese. Nadarmo hledali, nikdo nikdy se nedověděl, kam se rytíř z Tepence schoval a kde je mu konec. Knížecí vojsko hrad zbořilo a srovnalo se zemí, nezůstalo po něm ani památky. Pod jeho základy však prý leží ohromný poklad. A na té skále, kam skočil kůň loupeživého rytíře, je prý ještě dneska vidět otisk jeho kopyta; vypadá, jako by je někdo vytesal do kamene..

29.3. 2022 Pavel Vítek
https://www.geocaching.com

Půdorys místa


Komentáře

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL),

Místa v okolí

 kostel sv. Martina
 sousoší Kalvárie
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Floriána
 Zelená budka
 Expozice času
 sloup Ecce homo
 mariánský sloup
 Šternberk
 dvoupatrový most
 Hluboký
 Dolany
 zvonička
 kostel sv. Matouše
 fort II Radíkov
 vysílač Radíkov
 Malý Rabštýn
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Anny
 Svatý Kopeček
 ZOO Olomouc
 Moravská Loděnice
 dům Jiřího Wolkera
 domovní portál
 fojtství
 kaple sv. Alfonse
 Bělá
 kostel sv. Floriána
 rychta
 kaple sv.Anny
 kaple sv. Isidora
 kaple sv. Donáta
 fara
 kostel sv. Vavřince
 Velká Střelná
 kostel sv. Barbory
 fort II
 kaplička
 Bores
 Mladějovická lípa
 křížová cesta
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 Jestřabí (Habicht)
 Velká Střelná
 Moravský Beroun
 větrný mlýn
 boží muka
 Velká Bystřice
 kamenný most
 kaple sv. Josefa
 kaple sv. Bartoloměje
 radnice
 fort XXII Lazecký
 fort IV
 vojenský hřbitov
 Huzová
 socha Panny Marie
 Klášterní Hradisko
 kaplička
 kaple sv. Marty
 Bílý kámen
 Žerotín
 Horka
 boží muka
 zvonice
 kostel sv. Mikuláše
 Poděbrady
 kaple sv. Rocha
 dobytčí tržnice
 Božka
 fort V
 boží muka
 kaple
 obecní kaplička
 socha Haná
 nádražní budova
 kaple sv. Anny
 Olomoucký hrad
 kostel sv. Jiljí
 Podkova
 Arcibiskupský palác
 kadetní škola
 kostel sv. Kunhuty
 sochy Herkulů
 Starý mlýn
 Kašna Tritónů
 Hanácká kasárna
 kaple sv. Isidora
 Židovská brána
 Otěhřiby
 Nový Hrádek
 kostel sv. Jiří
 vila Primavesi
 Husův sbor
 fort XX
 fort Va
 Korunní pevnůstka
 Krajinská lékárna
 Merkurova kašna
 kostel sv. Mořice
 dům U Zlatého jelena
 Pöttingeum
 Salmův palác
 olomoucké podzemí
 Arionova kašna
 Herkulova kašna
 Caesarova kašna
 Edelmannův palác
 radnice
 kostel sv. Blažeje
 Litovelská brána
 kaple sv. Markéty
 Moravské divadlo
 dům U Černého koně
 Jupiterova kašna
 Neptunova kašna
 Masné krámy
 Petrášův palác
 Hauenschildův palác
 tržnice
 Salzerova reduta II
 Kamenný mlýn
 vila Otto Zweiga
 fort Galgenberg
 synagoga
 Terezská brána
 vila Wilhelma Briesse
 fort XIX
 Skrbeň
 vila Hanse Passingera
 Pňovice
 kostel sv. Floriána
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Urbana
 Smetanovy sady
 Skrbeň
 Daskabát
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 Stará Voda
 krematorium
 kamenný kříž
 fort XVII
 fort Tafelberg
 arboretum
 Nové Sady-Povel
 fort XV
 kříž
 socha Panny Marie
 fort XVIII
 hřbitovní kaple
 kostel sv. Josefa
 kostel sv. Augustina
 Sovinec
 kostel sv. Ondřeje
 boží muka
 fort XIII
 Dlouhá Loučka
 Dlouhá Loučka
 boží muka
 Svatojánský most
 kaple sv. Floriána
 kaple sv. Floriána
 boží muka
 boží muka
 ústínský žudr
 kaple sv. Jana a Pavla
 kostel sv. Leonarda
 kamenný most
 kostel sv. Jiljí
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Kateřiny
Základní informace místa
ID místa: 634
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 14.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

Naposledy navštívené

reklama