Zbytky gotického hradu opavských vévodů. Poprvé zmíněn r. 1348, v 16. st. uváděn již jako zřícenina. Dochovány základy hradeb a zřejmě věžovitého paláce.
Hrad od západu
Snímku dominuje skála na níž se nacházelo hradní jádro. Pod ní jsou zřetelné tři zídky jejichž účel není doposud zcela jasný
Nad slezským městem Vrbno pod Pradědem, uprostřed jesenických hor, zvedá se dominantně kopec s názvem Zámecká hora (854 m.n.m.). Právě na vrcholu této hory stával ve středověku hrad, který z výšky shlížel na město, soutok řek Černé, Střední a Bílé Opavy v řeku Opavu a na staré obchodní stezky, které údolím těchto říček procházely. Tento hrad se nazývá Fürstenwalde. Jeho jméno kupodivu nepřešlo v český ekvivalent. Nejsnadnější přístup na hrad je právě od Vrbna. Těsně za Vrbnem, směrem na západ je křižovatka silnice do Ludvíkova a na Jeseník. Je potřeba se dát na Jeseník a po několika desítkách metrů zahnout do leva k bývalé hájence, jež leží nedaleko cesty. Pokud je návštěvník autem, je nejlepší právě zde nechat auto, jelikož dále je vjezd zakázán. Zde začíná zóna CHKO Jeseníky. Kolem zámecké hory odtud vede turistický okruh značený červeně. Nejpohodlnější je dát se doprava, po asfaltové silnici jež vede po severních svazích hory, takřka až do sedla na západě. Tady se červený okruh odpojuje a jde doleva na sedlo a odtud přímo po hřebeni na východ ke hradu. Pro ty fyzicky zdatnější existuje druhá možnost. Od hájenky se dát přímo kolmo do kopce až k hradu. Z hradu se do dnešních dob nezachovalo mnoho. Znatelně se rýsuje skalnatý pahorek na němž stávalo hradní jádro a místo bývalého věžovitého paláce. Taktéž je snadno rozeznatelná plocha bývalého hradu či místo brány. Na ploše hradu je možno spatřit i několik torzovitých úseků kamenných zdí bývalého hradu. Po většinu roku je však hrad zarostlý náletovou vegetací a listí znemožňuje si udělat celkovou představu o této lokalitě. Hrad Fürstenwalde je ideální místo na procházky v brzkých jarních či pozdních podzimních slunečných dnech.
Jan P. Štěpánek, 4.1. 2007
popis
Celková situace hradního areálu na Zámecké hoře je orientovaná ve směru severovýchod – jihozápad. Západní svahy lokality prudce spadají v mírně klesající hřbet jdoucí až do sedla, které Zámeckou horu oddělují od dále stoupajícího terénu. Areál hradu je možno pomyslně rozdělit na dvě části. V západní části, na od západu a severozápadu skálou chráněném pahorku se rozkládalo vlastní hradní jádro. V jeho severovýchodní části se na nejvyšším místě rozkládal obdélný věžovitý palác. Část jeho základových zdí je možno dodnes vidět (1,9 až 2 m široké). Patrně byl v přízemí dvouprostorový, jak naznačuje zachovaný základ střední příčky (1,2 m široká). Celkový rozměr budovy je literaturou uváděn asi 15,0 x 12,5 m. Jádro hradu pokračuje k jihovýchodu, kde je ukončeno 2 m širokou zdí na hraně skaliska, která tvořila jakýsi štít a stínila dvorek a provozní budovy jádra před přístupovým hřebenem na západě. Část líce této kamenné zdi je možnost patřit dodnes. Na…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 4.1. 2007
s využitím prací P. Kouřila a M. Plačka a prospekce v terénu
historie
Zeměpanský hrad Fürstenwalde stával na Zámeckém vrchu nad soutokem Střední a bílé Opavy, zhruba ve výši 854 m nad dnešním Vrbnem pod Pradědem. Do dnešní doby se z něho zachovaly obvodové hradby, vyčnívající jen velmi málo nad terén, a zbytky základů vnitřních staveb. Podélná osa hradu v délce kolem 50 m je situována západovýchodním směrem, příčná osa má délku kolem 25 metrů. První písemná zpráva o hradu pochází z r. 1348, kdy opavský kníže Mikuláš povolil Janu Bruxerovi „..opraviti a vybudovati městečko pod naším hradem Fürstenwalde, kteréžto se bude jmenovat Gesenke“. Listina z r. 1377 o rozdělení opavského knížectví mezi knížata Jana a Mikuláše jmenuje hrad Fürstenwalde na prvním místě, protože byl patrně v porovnání s jinými zemskými hrady, například Hradcem, Landekem nebo Edelštejnem,jedním z nejvýznamnějších knížecích hradů. Krnovské knížectví získal tehdy kníže Jan z opavské větve Přemyslovců, kdežto vlastní…
číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Morava, 1983, 18.8. 2004
Půdorys místa
Půdorysné zaměření Kouřil P., Prix D., Wihoda M., Hrady českého Slezska, Brno, 2000, str. 153, obr. 90
