© Rostislav Vondra, 12/2007
Podle Augusta Sedláčka sestávala tvzr z okrouhlé věže z kamene, okolo níž byl příkop 6–10 sáhů široký a násep 9 stop vysoký. Násep byl na západě přerušen, aby se tudy mohl napouštět vodou z blízkého rybníčku. V roce 1847 tu tehdejší majitel překopával tvrziště a objevil železnou sekeru a střepy. V roce 1857 rozkopal půlku pahorku a zarovnal část příkopu. Byla tu tehdy nalezena pata románského sloupu, množství střepů a bronzová noha podobná lví. Podle dnešních poznatků šlo spíše o tvrz s plášťovou hradbou na kruhovém půdorysu, než o okrouhlou věž z kamene. Dodnes je situování tvrze přeci jen dobře patrné. Polohu indikuje vysokými travinami zarostlá neobdělávaná část pole s viditelnou hlavní akropolí. Okolo je silně podmáčená půda – relikty bývalého příkopu, napájeného ze zdejšího potoka.
Kozojedy se připomínají v roce 1318, kdy je vlastníkem Vlacheň z Kozojed, není ale jasné, zda-li tu už tehdy stála tvrz. Další zmínky jsou o Otíkovi z Kozojed z počátku 15. století. Poté se jako vlastníci zmiňují Pavel a Mikuláš z Kozojed jako účastníci krajského sjezdu v Čáslavi v roce 1440. Po smrti Pavla z Kozojed si zboží v roce 1454 vyžádali na králi Ladislavovi Sigmund Anděl z Ronovce a Jan Hroch z Mezilesic. Na počátku 16. století byly Kozojedy připojeny k morašicckému zboží. V roce 1544 prodává Burian Anděl z Ronovce toto zboží i s kozojedskou tvrzí pustou Mikuláši ze Štítného.
|
Přihlášení |
