židovský hřbitov

15. stol., přesněji po roce 1454, kdy došlo k vypovězení židovských obyvatel z moravských královských měst, jako např. z Olomouce, Brna, Znojma atd. a těmto byla pak vrchností měst poddanských poskytnuta ochrana v jejich městech. Kojetín v té době patřil významnému moravskému pánovi – Janu Tovačovskému z Cimburka, který v tomto roce Židy uvedl např. do nedalekého Prostějova. Nejstarší zpráva o židovském obyvatelstvu v Kojetíně však pochází až z roku 1551, kdy město patřilo dalšímu významnému rodu – Pernštejnům. Od tohoto data jsou již prameny o židovských obyvatelích v Kojetíně četné. Ze 2. pol.16. století máme také první údaj o počtu Židů ve městě, kdy zde v roce 1566 žilo 52 židovských rodin. V 17. století se zde usídlili uprchlí Židé z Ukrajiny a rodiny vypovězené z Vídně. V roce 1727 v Kojetíně žilo asi 470 osob židovského vyznání (tj. asi 27 % všech tehdejších obyvatel města). Od konce 18. století do poloviny 19. století smělo v Kojetíně bydlet 76 židovských rodin, např. roku 1834 zde žilo 519 osob, (tj. téměř 16 % tehdejších obyvatel města). Po roce 1848 se však počet židovských obyvatel začal postupně zmenšovat (roku 1900 zde žilo už jen 198 osob židovského vyznání, tj. asi jen 3 % obyvatel města), roku 1930 pouze 72 osob (tj. asi jen 1 % obyvatel města). Během II. světové války byli židovští spoluobčané nacisty systematicky vyvražďováni a nejinak tomu bylo i v Kojetíně, kdy hromadným transportem dne 22. června 1942 přestala místní židovská obec po 500 letech existovat. Kojetínská židovská obec byla velice významná, působili zde proslulí rabíni, např. v letech 1779–1783 Eleazar Fleckeles (*1754 Praha +1826 Praha) nebo Jakob Brüll (*1812 Rousínov +1889 Kojetín). V letech 1903–1906 zde působil i pozdější vrchní rabín Richard Feder (*1875 Václavice +1970 Brno). Z Kojetína snad pochází i vzácný rukopis z 2. poloviny 16. století, uložený dnes v Cambridgi, a to překlad veršovaného románu „Artušův dvůr“, který byl do jidiš opsán "Šeftelem z Kojetína". Podle židovského názvu města vzniklo i židovské příjmení „Goitein“. Kdy přesně byl zdejší židovský hřbitov založen není prozatím známo. K založení hřbitova by se mohl vztahovat záznam z městské kupní knihy z roku 1574, avšak vyplývá zněj spíše jen to, že v tomto roce došlo k rozšíření hřbitova. Je tedy pravděpodobné, že hřbitov byl založen patrně mnohem dříve. V tomto záznamu je uvedeno, že Jan Suchánek prodal část svého pozemku „Na křižících“ kojetínským Židům k „pohřbu a krchovu jejich“ za 28 kop grošů. Židé si v kupní smlouvě vymínili, že tento Jan Suchánek postaví mezi tímto prodaným pozemkem a svým pozemkem na svoje náklady plot. Vrchnost (Pernštejnové) povolila prodej pozemku na místě ne příliš vhodném – vedle popraviště a hřbitova popravených. Starší zachované náhrobní kameny pocházejí až ze 17. století, starší se postupem času vyvrátily a zapadly. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1795. V roce 1901 byla ve spodní části hřbitova postavena secesní obřadní síň (dílo architekta W. Stiassneho), která byla zbořena někdy v 60. letech 20. století. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1942. V současné době město o tuto památku dle svých možností pečuje (byla zrestaurována většina poničených náhrobků, pravidelně je odstraňována náletová vegetace a snad se dočká opravy i spadená jihovýchodní hřbitovní zeď).