pohled od jihu
© Rodochrozit, 09/2013
Obec Slavoňov s roubeným kostelem sv. Jana Křtitele, hřbitovem a zvonicí se nachází zhruba 4 kilometry od Nového Města nad Metují. Cestou z Nového Města nad Metují stojí za pozornost zejména zbytky hradu Výrov s Juránkovou vyhlídkou na město, kterému se právem přezdíva Český Betlém (Nové Město nad Metují), a také pozoruhodný je pohled ze silnice směrem na Slavoňov, kdy věž kostela Nejsvěteší Trojice na Husově náměstí přesně zakrývá zámeckou Novoměstskou věž.
Do Slavoňova se dá pěšky dostat po modrém turistickém značení, které vede přes Nové Město nad Metují, Rezek, Blažkov až do Slavoňova.
Kostel je otevřen vždy o nedělních bohoslužbách od 9 hodin, jinak je do interiéru kostela náhled možný pouze přes mříž.
V obci původně stával starší gotický kostel, o kterém pochází první písemné zmínky z 2. poloviny 14. století, avšak kostel byl dosti poškozen za husitských válek, a tak se nám původní kostel nedochoval. O existenci tohoto kostela vypovídá i pečeť uložená v Národním muzeu v Praze. ...Současný roubený kostel sv. Jana Křtitele pochází z roku 1533, kdy byl za přispění bohatých rolníků z blízké obce Blažkova postaven šlechticem a jeho synem Janem Koltačkou z Blažkova. Poté byl kostel i s pozemky darován farnosti. O této události svědčí i nápis na jednom z trámů: "Leta Panie 1553 vystawjen jest kostel Slawonowsky". Na stavbě se podíleli tři stavební mistři, z Lipska, Opavy a Hlohovy. Kostel dnes náležející církvi římskokatolické náležel dříve utrakvistům a byl zasvěcen sv. Martinu. Roku 1683 bylo zasvěcení změněno, společně s instalováním nového oltáře sv. Jana Křtitele. Roubený kostel má obdélnou loď s pravoúhle zakončeným kněžištěm na východ. Naproti kněžišti se nachází kůr s varhany. Na severní straně presbyteria je malá sakristie. Za vstupem kostela je předsíň s nižším stropem. Střechu lodi i zvonice tvoří šindele, na hřebeni lodi se nachází také ještě malá zvonička. Interiér kostela je bohatě zdobený nástěnnými i nástropními malbami. Většina výzdoby kostela pochází z roku 1705, avšak výzdoba byla později dosti poškozena a následně také při jedné opravě v roce 1833 zabílena. Dále byla též zazděna okna z dob utrakvistů, roku 1894 proběhla celková oprava a byl též obnoven nápis nad vchodem kostela. V opravách se postupovalo dále a tak byla na počátku 20. století vyměněna celá střecha, opravena dlažba, atd… Původní malby a výzdoba byly odkryty i následně zrestaurovány roku 1969. V roce 1975 byl ještě odstraněn hlavní oltář a bylo zbudováno nové pódium pro kněze. Vstup na hřbitov s kostelem je zajištěn díky kamenné bráně, kterou tvoří zvonice, v které jsou umístěny tři mistrovská díla, tři zvony z let 1561, 1770 a 1950. Zvon z roku 1561 je odborníky považován za klenot zvonařského umění. Největší zvon má průměr 1230 mm, prostřední 1022 mm a malý zvon má průměr 836 mm. Tento soubor je dle vyjádření znalců zcela ojedinělý a tvoří vysoce cenný komplet. V kostele se konají bohoslužby, svatby, pohřby, křty, krom toho je pro svou unikátnost vyhledávaným cílem našich i zahraničních turistů. Nařízením vlády ČR ze dne 28. května 2014 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku..
|
Přihlášení |
