Domky na jihovýchodě areálu sledují oválný tvar někdejšího dvora
© Jan P. Štěpánek 05/2007
Samotný dvůr měl velmi netradiční dispozici. Jednotlivá stavení, která dvůr tvořila, byla situována takřka do kruhu (oválu) s delší osou ve směru jihozápad – severovýchod. Převážná část objektů stávala v severozápadní polovině. Ve středu této půlkruhové dispozice stávala přízemní obdélná budova. Tato budova byla jakousi hlavní obytnou a správní residencí celého dvora. Po obou stranách se k této budově přimykala čtvrtkruhová provozní přízemní křídla zakončená drobnými čtvercovými přízemními objekty. Celkově se nabízí přirovnání k dispozici zámku Kačina v Čechách. Jihovýchodní polovina areálu nebyla jednotně zastavena jako ta severozápadní. Ve středu její dispozice stávala hlavní vstupní budova. Tu tvořil přízemní obdélný objekt s osově umístěným hlavním vstupem, nad nímž se zvedal malý trojúhelný štít – tympanon – v němž byl snad umístěn arcibiskupský znak a nápis „Maxmilians Hof“. Po obou stranách vstupu se ve zploštělých štukových lunetách… číst dále
Roku 1833 byla vyhlášena tzv. císařská výměra. To jest, že vrchnost nabízela svým občanům dominikální parcely. Také hukvaldská vrchnost se rozhodla, že část své dominikální půdy nabídne poddaným. V Kopřivnici se rozhodla nabídnout tamním občanům parcely na „Luhu“. Kopřivničané však o tyto pozemky nestáli a odmítli je. Hukvaldská vrchnost zde proto kolem roku 1840 nechala vybudovat nový dvůr zvaný Maxmiliánům (Maxův), ke kterému byla obrácena i část poddanských robot vykonávaných doposud zejména na hukvaldském (hájovském) dvoře. Hukvaldské panství tehdy skupovalo svobodnické dvory, rušilo rybníky i dosavadní pronajímání pozemků a vše stahovalo k přikoupeným nebo nově zbudovaným dvorům. Maxmiliánův dvůr dostal své jméno podle olomouckého arcibiskupa a majitele hukvaldského panství Maxmiliána barona Sommerau – Becka. Dvůr byl prý vystavěn z kamení, pocházejícího z hráze zrušeného Kamenného rybníka. Po roce 1918 přestal být dvůr majetkem… číst dále
|
Přihlášení |
