Adršpach

Areál hradu byl od ostatní pláně oddělen dvěma příkopy a dvěma náspy. K hradu vedly dvě cesty, vytesané místy ve skále, které jsou dosud patrné. Adršpašský hrad tvořily kromě předhradí dva hrady, jižní stál uvnitř předhradí, východní sestával z jediného věžovitého stavení na nepřístupné skále. Zvláštností paláce byla skalní brána mezi dvěma skalisky místo věží. Hradní palác měl podobu nepravidelného čtverce. Jižní hrad tvořilo v podstatě čtvercové stavení, z jehož prvního patra se přicházelo na skálu, kterou končilo vlastní předhradí. Mezí touto skálou a východním hradem je dosud patrný široký příkop s dvěma vysokými skalami, jež sloužily patrně jako pilíře mostů. Hrad Adršpach se poprvé uvádí před r. 1355 v Majestas Carolina Karla IV. jako královské zboží. V r.1354 se dostal do držení Hanuše z Adršpachu. V l. 1359–1362 patřil Albertovi ze Skalice, v l.1362–1372 Tasovi z Rýzmburka. V r. 1401 získal hrad Hynek z Dubé a z Náchoda, který náchodské panství prodal a koupil zboží adršpašské a hrad Střmen. Adršpach se stal jeho sídlem, po kterém se pak psal. Za husitských válek se hradu Adršpachu zmocnil husitský hejtman Jan Krušina z Lichtemburka a držel jej v I. 1428–1434. Po jeho smrti je doložen jako pán na Adršpachu r. 1437 jeho bratr Hynek. Po r.1438 byl hrad pánům z Dubé vrácen, ale brzy nato jej koupila slezská města. V bojích husitů s nimi byl hrad vypálen a zbořen. Na počátku 16. století bylo adršpašské zboží spojeno se zbožím skalským a Petr Adršpach z Dubé je postoupil svým věřitelům Zdeňkovi Lvovi z Rožmitálu a Janu Krušinovi z Lichtemburka. Při této příležitosti se již hrad Adršpach uvádí jako pustý. Dodnes se dochovaly základy sklepů..