kostel sv. Františka Serafinského

Příslušelo k panství hradu Valečova. Církevní správou náleželo až do roku 1865 k nedaleké Bosni. Roku 1865 tu byla z podnětu obce zřízena samostatná farnost, která vedle samotného Kněžmosta zahrnuje také obce Býčina, Srbsko, Suhrovice a Žantov. Farní kostel sv. Františka z Assisi (= Františka Serafínského) byl postaven zásluhou zdejších měšťanů, s pomocí císaře Františka I. a hraběte Kristiána z Valdštejna. Základní kámen k němu byl položen 24. července 1838 a svěcení hotového kostela se konalo 3. září 1843. Celý náklad na stavbu obnášel 19833 zlatých a 50 krejcarů. Patronát nad kostelem (správu nad jeho údržbou a opravami) přijal hrabě Kristián z Valdštejna dne 27. března 1846. Roku 1903 byl ve funkci patrona hrabě Arnošt Waldstein-Wartenberg. Po pozemkové reformě vykonávalo patronátní právo ke kněžmostskému kostelu Ministerstvo zemědělství (zpráva z r. 1941). První kněz byl ke kostelu ustanoven 9. března 1848, první farář 22. října 1865. Kostel je empírová bloková stavba z let 1838-41, obdélná, sálová, bez vyznačeného presbytáře, s hranolovou věží (dokončena 19. května 1841) nad vstupním průčelím, členěným dvěma páry pilastrů, jež nesou trojhranný štít. Mezi pilastry portál vyznačený kladím na volutových konzolách. Boční stěny v omítce bosovány a prolomeny třemi vysokými okny s půlkruhovými záklenky. Věž má nárožní pilastry. – Vnitřek rozdělen v loď a užší presbytář, mezi nímž a lící zevní stěny vtěsnány z jedné strany sakristie a z druhé oratoř. Stěny členěny pilastry, na nichž rovný strop. Kruchta zděná, rovná, na dvou toskánských sloupech. – Zařízení soudobé, empírové. Hlavní oltář od Petra Buška ze Sychrova z r. 1843 (posvěcen 18. července téhož roku) ve tvaru pilířové arkády s obrazem Smrti sv. Františka od Antonína Lhoty. Dva boční oltáře téhož typu, P. Marie z r. 1876 a sv. Jana Nep. z r. 1875 (posvěcen 18. června 1875), na němž obraz světce od Josefa Vojtěcha Hellicha. Zajímavé raně barokní varhany z r. 1672, opravené roku 1707 františkány Turnova, o třech travé, s boltcovou ornamentikou. Zvony bývaly původně tři: První o váze 350 kg s českým nápisem z roku 1840, ulitý od Karla Bellmanna z Prahy; druhý o váze 180 kg, z roku 1843, s českým nápisem, přelitý roku 1909 Arnoštem Diepoldtem v Praze a třetí – umíráček (bez nápisu) o váze 30 kg. Druhý a třetí zvony byly rekvírovány již za první světové války. Před kostelem litinový kříž z r. 1863 na soklu s tesaným reliéfem Panny Marie bolestné. Po stranách podstavce nápisy: (vpravo) „Základ tohoto posvátného pomníku učinil p. Jan Koutník, bývalý a pro zásluhy od císaře pána s velikým stříbrným čestným penízem poctěný představený kněžmostský.“ (a vlevo) „A dle poslední vůle p. JANA KOUTNÍKA jest ten posvátný pomník Josefa a Marie, manželů Procházkových na věčnou památku v roku 1863 postaven.“

Na náměstí je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1864. Fara byla vystavěna z domu čp. 14, který za tímto účelem zakoupila kněžmostská obec za 1585 zlatých. Základní kámen k budově fary byl položen dne 5. července 1867 a dne 24. listopadu 1868 byla stavba dokončena a požehnána. Roku 1903 se její vzhled popisuje takto: „patrová, 3 obytné místnosti a velká zahrada“. KNĚŽÍ – faráři v Kněžmostě

do r. 1890 František Černohouz (významný církevní spisovatel)

1891-96 Josef Pavec

1897 administrátor František Hlaváč

od r.1898 - 1909 Eduard Mattes

1917 - 1925 Emanuel Čvančar

1935 - 1938 excurendo z Bakova nad Jizerou (Josef Brož, osobní děkan)

1941 dočasný administrátor Jan Kolář (kaplan v Bozkově a adm. Všeborsko)

1948 excurendo z Bosně (Karel Kahoun, kaplan, od 1.9.1947)

1981 excurendo z Mnichova Hradiště (Karel Kahoun)

2007 excurendo z Mnichova Hradiště (Radek Jurnečka).