kostel sv. Vavřince

V době německé okupace byly pořízeny nové jesličky (jeskyně – chlév) v umělecké dílně Břetislava Kafky..

Věže po stranách presbytáře jsou zděné, zakončené dřevěným bedněním a dřevěnými cibulovitými báněmi. Ve věžích je zavěšeno celkem 6 zvonů. Západní průčelí kostela má barokně vykrojený štít a předstupuje před něj novogotická předsíň. V předsíni nad vchodem do chrámové lodi je pískovcový znak rodu Smiřických. Presbytář je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a paprsčitě v závěru, žebra vybíhají z konzol majících podobu zvířecích masek. Na severní stěně presbytáře je pozdně gotický (2. pol. 15. stol.) bohatě zdobený sanktuář, po stranách se soškami andělů pod baldachýny. V jižní stěně je kamenný sedlový portál s hluboce vyžlabeným ostěním, v severní stěně je renesanční pravoúhlý portál s nadpražní římsou. Loď je sklenuta čtyřmi poli křížových hřebínkových kleneb, stěny člení polopilíře s kamennými římsami. Při západní a severní stěně lodi je kruchta, nesená toskánskými sloupy, podklenutá křížovou hřebínkovou klenbou s plochými kamennými římsovými konzolami. Trimfální oblouk je hrotitý. Do jižní předsíně vede renesanční kamenný hrotitý portál s profilovaným ostěním, hlavní, západní portál kostela je kamenný, půlkruhový, z 2. pol. 16. stol. pískovcová deska se znaky Smiřických a Hedviky z Hasenburku. Vybavení kostela pochází převážně z 18. a 19. století – hlavní oltář je z poloviny 18. století, rámový, se dvěma sochami andělů. Obraz je novodobý. U oltáře socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. století a socha sv. Jana Křtitele. Na bočním oltáři obraz Sv. rodiny od G. Vacka (19. stol.). Kazatelna pochází z 2. pol. 18. stol., je zdobená figurálními reliéfy a sochami evangelistů. Křtitelnice od O. Ptáčka byla vyrobena roku 1463 (bez výzdoby); s víkem z r. 1603. Pískovcový epitaf Smiřických z 2. pol. 16. stol. – v renesanční edikule reliéf donátorů pod krucifixem. V kostele jsou také bronzové náhrobníky z let 1591 a 1653..

Kostel vyhořel v letech 1441 při dobytí města Slovany, kteří kostel také vyrabovali, a r. 1570, kdy se při požáru zřítil dřevěný strop lodi kostela a kruchta. Po požáru byl přestavěn v letech 1570 - 1578 italským stavitelem Vlachem Baltasarem za Albrechta ze Smiřic (klenba lodi a kruchta, portál jižní předsíně). Zmiňuje se, že byl opraven péčí Hedviky Smiřické ze Smiřic (SPHU). R. 1570 byly také po požáru přelity zvony v Hradci Králové. Největší požár postihl kostel v roce 1663. Podle dobové zprávy tehdy "Lehl popelem kostel i s věžemi, orlojem a zvony". Na opravu kostela se vybíralo po celých Čechách. Po tomto velkém požáru byly snížené věže kostela snesením kamenných říms a odbouráním části kamenného zdiva, které bylo nahrazeno dřevěnou zvonicovou nástavbou. Orloj byl tehdy přenesen na radniční věž. Ze zvonů se 4 při požáru rozlily. Nové zvony ulil nákladem M. Benigny Piccolomini Ant. M. Schretter na Plhově, první dva byly zavěšeny do velké věže již v srpnu r. 1664, další byly ulity později, v l. 1693, 1703 a poslední 1742. V letech 1665 - 1666 byly postaveny kostelní varhany Samuelem Halbigem z Horní Hodeče u Králík. Varhany, které jsou v kostele dnes, byly postaveny roku 1953 (za použití materiálu starých píšťal). Roku 1702 byla přistavěna tzv. panská oratoř, v 18. století byla vybudovaná dřevěná patra věží s cibulovými báněmi a lucernami (věže se lidově nazývají Adam a Eva). R. 1823 byl opravován celý kostel. Roku 1850 byla přistavěna novogotická západní předsíň a vybudována druhá oratoř nad sakristií, nazývaná městská nebo také zámecká. Roku 1891 bylo uvažováno o výstavbě nového kostela, protože starý již kapacitně nepostačoval (byl zřízen spolek pro výstavbu nového chrámu), tento záměr však nebyl realizován. Roku 1939 byl vnitřek kostela restaurován a byla obnovena nižší věž. Od roku 1958 patří kostel mezi chráněné kulturní památky ČR. Vzhledem k narušené statice kostela byla na podzim roku 2013 odkloněna doprava od kostela tak, aby provoz dále nezhoršoval stav kostela..

Jana Křtitele, jenž stojí doposud ve Starém městě. Kostel sv. Vavřince je jedním z mála kostelů v Čechách, kolem něhož nikdy nevznikl hřbitov, protože ten zůstal právě okolo kostela sv. Jana Křtitele..