kostel sv. Mikuláše

Historické prameny ho poprvé zmiňují roku 1253 v souvislosti s majetkem řádu křížovníků s červenou hvězdou jako filiální k loketskému kostelu sv. Václava spolu s dalšími, dnes již zaniklými kostely sv. Wolfganga a sv. Jana Křtitele. Archeologický výzkum prováděný v letech 2002-2004 Krajským muzeem Karlovy Vary a Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov lokalitu identifikoval a odhalil i souvislosti jeho vzniku s vazbou na okolní osídlení a objevené stopy důlní činnosti. Překvapivě velký kostel v těchto končinách napovídá, že ve 13. století, kdy tato stavba vznikla, zde panoval čilý ruch, pravděpodobně v souvislosti s těžbou významné suroviny. Se zánikem této těžby – snad na přelomu 15. a 16. století – lze předpokládat i zánik zdejšího účelového osídlení, a tím i zánik kostela sv. Mikuláše. Archeologové nalezli rozsáhlé pozůstatky po historické těžbě (sejpy, odvaly, odvodňovací kanály i propady starých důlních děl). V roce 2004 byl zahájen sondážní výzkum některých situací, který potvrdil těžbu nerostného bohatství v bezprostředním okolí kostela v různých časových obdobích. Některé haldy byly navíc druhotně přetěženy a materiál použit na vydláždění okolních cest. Vzhledem k vysokému obsahu železa jaspisu dostala část takto vydlážděné stezky jméno „Rote Strasel“ - Červená cesta. Z historického hlediska nejzajímavější výsledky přineslo hledání vyústění spodních důlních vod v prohlubni severně výše jmenované stezky. Výzkum odhalil toto vyústění v hloubce 3,5 metrů pod povrchem okolního terénu. Vedle původní barokní výdřevy zde byl nalezen také doprovodný keramický materiál. Důlní činnost pod Krudumem nelze s největší pravděpodobností spojovat s rozvojem těžby cínových rud, k níž došlo v sousedním Horním Slavkově a Krásně prokazatelně zhruba až o 100 let později. Zřejmě šlo o vytěžování drahých kamenů (jaspisy, ametysty), které byly v raném 13. století natolik lukrativním artiklem, že mohly přispět ke vzniku osídlení a k výstavbě kostela v poměrně vysoké nadmořské výšce..

Bájná hora Krudum získala své pojmenování snad po Keltech, kteří se v tomto kraji usadili. Zmiňuje se o něm poprvé král Václav I. roku 1253, kdy jej daroval do užívání řádu křížovníků s červenou hvězdou V roce 2002 proběhl archeologický průzkum v místě, kde se předpokládalo, že stával kostel sv. Mikuláše pod Krudumem. V lese byl pouze zarostlý kopeček a v něm pohřbené ruiny kostela. Půdorys kostela a způsob stavby se podobá kostelu sv. Linharta, asi 20 km vzdálenému. Kostel měl obdélníkový presbytář i hlavní loď a dva východy, jeden na jih a jeden na sever. Jeho délka byla 25 metrů, šířka 12 metrů a sahal do výšky 12 metrů.V okolí kostela jsou patrné zbytky po rozsáhlé důlní činnosti. Pověst o něm vypráví jako o kostele horníků….