
Starověký Tetín, k němuž se nejedna upomínka z nejstarších našich dějin váže, stojí na vysokém skalnatém vrchu nad samou Berounkou, která se v této krajině klikatým během skrze skalnaté a z větší části holé stráně probírá. Větší čásť dotčeného vrchu zabírá ves Tetín, stojící v ohradě starodávného knížecího hradu, po němž se toliko skrovné památky nacházejí. Tu jest také bývalý dvůr manský, jehož držitelé ke hradu Karlšteinu sloužívali. Středověký hrad Tetínský stával na konci ostrohu, v nějž vrch Tetínský vybíhá, a tedy bezpochyby na tom místě, kde stával starodávný knížecí hrad před koncem 13. Století. Kam až sahal tento knížecí hrad, ukazuje násep starý a rokle do ostruhu vnikající. Této rokle užili také stavitelé středověcí a rozšířili ji v příkop, který však jest na ten čas zanesen. Neteční potomci čeledi Tetiny nikdy se o to nestarali, aby holé stráně při své osadě osazovali, a tak se stalo, že se země, pokud není pod drnem, ustavičně splachuje. Do… číst dále
Nastal soumrak staré pohanské víry. Lid přestal věřiti žrecům, kácel modly, odvracel se od víry otcův. Zemí se šířila nová víra, víra v jednoho Boha, otce všech lidí, a v Krista, syna jeho, který přikázal lidem, aby se milovali. Český národ ochotně přijímal evangelium, hlásané slovanskými kněžími, které povolal do země Rostislav, moravský kníže. Na Moravě byl pokřtěn kníže Bořivoj s manželkou svou Ludmilou, která se pak zvláště přičiňovala o rozšíření křesťanství. Byla to žena rozumná, srdce dobrého, takže ji lid choval v úctě a lásce a pro její štědrost nazýval ji matkou chudiny. Po manželově smrti, když i její syn kníže Vratislav I. v mladém věku zemřel, ujala se vnuka svého Václava a pečlivě se starala, aby jako budoucí kníže byl vycvičen v písmu slovanském i v křesťanských zásadách. Václav ji miloval nade všecko, avšak tato láska vzbudila hněv jeho matky Drahomíry, panovačné, hrdé kněžny lutické, která se zmocnila vlády… číst dále