
Hrad byl jedním ze tří feudálních sídel ve Skalce, mezi nimiž však prameny nerozlišují. Se jménem Skalky se setkáváme poprvé koncem 13. století, kdy náležela Jindřichovi Paulsdorferovi, od 30. let 14. věku pak přešla do rukou chebských měšťanských rodin. Majitelé se zde střídali až do doby kolem roku 1400, kdy Skalka přešla do držby Frankengrünerů, v níž setrvala až do roku 1540, kdy je zde při prodeji městu Chebu uváděna tvrz. Hrad zanikl zřejmě již v průběhu 15. století, podle zprávy chebského kronikáře Schönstettera se tak mělo stát dobytím chebskými měšťany v roce 1451. Vejčitý jednodílný areál hradu byl na čelní straně opevněn částečně ve skále vytesaným příkopem. Za ním se dochovaly valovité pozůstatky čelní fortifikace. Vnitřní, klesající plocha kromě několika jam nejasného stáří nevykazuje žádné reliéfní relikty. F.A.Heber zde ještě popisoval ze země vyčnívající klenbu a zbytky zdiva.
Hrad se jménem Skalky náležel Jindřichovi Paulsdorferovi.
Skalka přešla do rukou chebských měšťanských rodin.
Kolem této doby přesla Skalka do držby Frankengrünerů.
Dle zprávy chebského kronikáře Schönstettera hrad zanikl dobytím chebskými měšťany.
Při prodeji městu Chebu uváděna tvrz.