
Obec Luka leží 8 km východně od Bochova, na jižním okraji vojenského prostoru Doupovské vrchy. Obec je součástí obce Verušičky. Barokně a novodobě upravovaná renesanční tvrz, později zámek, se nachází uprostřed vsi v blízkosti kostela.
V padesátých a pozdějších letech zámk sloužil potřebám státního statku. Tento vlastník se neblaze podepsal na stavu zámku, který je nyní ve značně schátralém stavu. V 90. letech 20. st. byl zámek navrácen v rámci restitučního řízení potomkům dřívějších držitelů. V současnosti je opravena ohradní zeď okolo celého zámku. Je velice dobře zabezpečena a bližší přístup k zámku není tedy možný. Veřme, že začne i oiprava a rekonstrukce vlastního zámku, který je v současnosti v dost neutěšeném stavu.
Roku 1239 vystupuje Václav z Luk, bezpochyby její majitel. Během druhé poloviny 13. stol. tu pak byl vytvořen manský statek, přináležející k Bochovu. Po několika držitelích z různých šlechtických rodů získali Luka počátkem 16. stol. Steinbachové ze Steinbachu, kteří tvrz drželi až do r. 1588. Tehdy ji od nich odkoupili Prollhoferové z Purkersdorfu, po nich se v držení majetku vystřídali Lochnerové, Libštejnští z Kolovrat a další majitelé. Gotická tvrz byla ve vsi založena snad v místech mladšího panského sídla zřejmě ještě během 14. stol. Po r. 1500 ovšem dosloužila, takže majitelé si nechali vystavět pravděpodobně v jejích místech sídlo nové, nazývané r. 1577 tvrz. Roku 1709 se však již hovoří jako o zámku. Základem komplexu budov byla gotická tvrz, sestávající z obdélného paláce k němuž byla při jihovýchodním nároží přistavěna další budova, z níž po pozdějších rekonstrukcích zbylo jen torzo. Gotická budova tvrze byla v 16. stol. přestavěna renesančně. Při této přestavbě téměř zanikla její jižní část, místo ní však bylo založeno velké jižní křídlo. Tvrz tak dostala podobu rozsáhlé trojkřídlé stavby, kterou si udržela až do poloviny 19. stol. Teprve tehdy vzniklo čtvrté křídlo, uzavírající objekt v pravidelnou čtyřkřídlou dispozici, k níž později přibyl ještě drobný přístavek při jihozápadním nároží. V této podobě se dochovala dodnes..