
Vrábí je součástí Brandýsa nad Labem, vpravo od staré silnice směrem na Prahu.
Bývalá tvrz je mohutná budova, která byla po ztrátě svého původního určení přestavěna na sýpku, nyní je v soukromém vlastnictví a slouží jako skladiště.
V Brandýse nad Labem můžeme navštívit zámek a v druhé části souměstí, ve Staré Boleslavi, kostel sv. Klimenta a Václava, kde byl údajně zavražděn kníže Václav.
Ve výčtu majetku ve Vrábí, z něhož věnovali r. 1397bratři Jan a Aleš z Vrábí roční plat k oltáři ve Staré Boleslavi, není tvrz zmíněna a zprávy o ní chybějí ještě skoro půldruhého století. Teprve v zápisu Jana Vrábského z Vrábí z r. 1542 o poručenství nad jeho dětmi je v poslední vůli uvedena také vrábská tvrz. Vrábští vymřeli až v polovině 18. století, ale na Vrábí se rod tak dlouho neudržel. Pro účast Jana Vrábského na povstání proti Ferdinandovi I. bylo mu r. 1547 změněno svobodné panství na manství, a když potom jeho dědicové nesložili manskou přísahu, byl vrábský statek r. 1571 provolán za odumřelé léno. Potom byl sice poslednímu Vrábskému na Vrábí Hynkovi ponechán jako zástavní, ale r. 1586 jej od něho koupil císař Rudolf II. a připojil je k brandýskému panství. Další zprávy o tvrzi jsou až ze 17. století. Za třicetileté války, r. 1638, jednal brandýský hejtman Dejm ze Stříteže o opravu její šindelové střechy, ale buď už k opravě nedošlo nebo byla tvrz zničena – snad vypálena – Švédy v l. 1639–1640. Brandýský urbář z r. 1651 o ní oznamuje, že ve Vrábí „od kamene stavěná a bývala šindelem přikrytá tvrz, nyní toliko zdi stojí, bývalo v ní veselých pokojův, světnic, komor, sklepův suchých i podzemních s potřebu. Při ní dvůr býval, nápodobně zdi toliko stojí…“
K obnově došlo (podle letopočtu nad vchodem) patrně v r. 1681. Jaroslav Schaller označuje r. 1788 vrábské sídlo jako zámeček. Stručný popis Kouřimského kraje z r. 1794 je uvádí v seznamu starých zámků dosud obyvatelných. Později (před r. 1844) byla budova přestavěna na sýpku a sloužila kontribučensko-obilnímu fondu, a když ztratila svou funkci, znovu chátrala. V padesátých letech 20. století byla zachráněna a využita jako skladiště. V konstrukci střech je dosud patrno původní členění objektu na vlastní střední stavení s bočními křídly postavenými kolmo na jeho osu; někdejší výtvarnou výzdobu stavby dosvědčily mohutné měděné chrliče v podobně dračích hlav a zbytky bosážového sgrafita s rostlinnou ornamentikou, které se objevily pod odpadlou omítkou severovýchodního nároží..