Mohutný zámek postavený počátkem 18. stol za Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolovrat podle projektu barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, upravený do dnešní podoby ve druhé polovině 18. stol.
Obec Týnec leží jihozápadně od Klatov, napravo od silnice z Klatov na Železnou Rudu. Týnecké panství je spjato s dalšími zajímavostmi v blízkém okolí jako je například zřícenina barokní kaple svatého Jana, loretánská poutní kaple z roku 1711 či nedaleko od kaple stojící lovecký zámeček. Zámek se nachází asi uprostřed obce, těsně pod návrším s hřbitovním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který byl ve druhé polovině 17. stol významným poutním místem. Bohužel zámek sám je obehnán vysokou zdí a prohlédnout si jej můžete jen škvírou u hlavní brány, ale i tak budete ohromeni touto monumentální budovou postavenou jako novostavba počátkem 18. stol. podle plánů barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Původně ještě zámek obklopoval anglický park založený asi v polovině 18. stol.
L.P., 28.5. 2006
turistické
Od roku 2000 je majitelem zámku pan Jan Pelánek, sběratel umění, který zámek postupně rekonstruuje a chce zde zřídit umělecké centrum pro výtvarné umělce, pořádat semináře a vytvořit expozici. V roce 2014 se zámek stal národní kulturní památkou (NKP). (Zdroj: http://www.gemaart.cz/cs/restaurovani/2013/16-zamek-tynec-na-klatovsku, http://www.ceskenoviny.cz/kultura/zpravy/seznam-narodnich-kulturnich-pamatek-se-rozsiri-o-25-novych/1084775)
Mohutná budova zámku je svým hlavním průčelím obrácena na severovýchod. Již devatenáctičlenná hlavní osa ve středu prolomena mohutným válcovým rizalitem o sedmi okenních osách v celé výšce dvoupatrové budovy svědčí o mohutnosti této stavby dlouhé 60 m. Hlavní vchod tvoří představený portikus o třech vjezdech ukončený v 1. patře prolomenou balustrádou balkónu. V budově je několik desítek místností a v patře velký sál. Západní křídlo však nebylo dokončeno a bylo jen zděnou kulisou. Východní křídlo je v 1. patře vyzdobeno nástěnnými malbami (cyklus vedut) za jejichž autora je pokládán František Lemarie. Na malbách jsou zachyceny dvory týneckého panství a snad i pohledy na zaniklé tvrze.
