
Obec Dobřichovice leží na obou březích Berounky, 22 km jihozápadně od centra Prahy a 10 km od Karlštejna. Obec vždy patřila Rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s vyjímkou krátkých období husitské doby a bělohorského povstání.
Dobřichovice jsou dostupné autobusem i vlakem jak z Prahy, tak z Berouna.
Před zámkem stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která je zhotovena z pálené hlíny. V parčíku mezi zámkem a řekou je na kamenném pilonu socha sv. Václava.
V okolí najdeme památky v blízkém Českém krasu, Karlštejn, Koněpruské jeskyně, Svatý Jan pod Skalou a vůbec celá krásná oblast údolí řeky Berounky mezi Berounem a Prahou.
Zámek je trojkřídlá budova s hranolovitou věží. Hlavní trakt a východní křídlo jsou jednopatrové. Západní křídlo tvoří kaple sv. Judy Tadeáše. Jedná se o jednolodní stavbu s čtvercovou předsíní.
Zámek je veřejnosti nepřístupný, pouze restaurace Zámecký had v něm umístěná poskytuje služby všem.
V roce 1505 se však Křižovníci do Dobřichovic vrátili zpět. O to se zasloužil velmistr řádu Hynek Berka z Dubé. Na místě bývalé tvrze dal postavit renesanční zámek, který sloužil jako letní sídlo velmistrů. Zámek utrpěl za třicetileté války, v roce 1639 byl vypálen Švédy. V roce 1679 za velmistra řádu Jiřího Ignáce Pospíchala byl zámek znovu vystavěn a byla přistavena kaple sv. Judy Tadeáše. V r. 1779 zámek znovu vyhořel, v zápětí však byl znovu vystavěn. Na původním renezančním základu byl přestavěn do dnešní, pozdně barokní podoby. Tehdy byla také postavena zámecká věž. Křižovníci s červenou hvězdou drželi zámek až do r. 1948. Po roce 1950 byl zámek ve správě státního statku, později JZD Dobřichovice a v r. 1976 připadl Československé vědeckotechnické společnosti. Od r. 1980 patřil Památníku národního písemnictví v Praze. V současnosti je zámek opět majetkem Křižovníků s červenou hvězdou, kteří jej postupně rekonstruují..
Kaple tato posvěcení sv. Judy Tadeáše zřízená teprve roku 1676 nejvyšším mistrem křižovníků, Jiř. Ing. Pospíchalem, ukazuje úpravu tehdejší doby a nemá nic pamětihodného, leč by se připomenul obraz Spasitele ukřižovaného, který se na velkém oltáři spatřuje. Také věž zámecká, na níž jest 5 zvonů z novější doby, nepatří ke starým stavením. Na bývalé ohrazení upomíná nyní jediné strana severozápadní, která má jméno „v šancích.“
Dobřichovice, mající jméno své po zakladateli Dobřichovi, nacházely se r. 1253 i s nivami příslušnými, zvláště s vinicemi, v držení řádu křižovníkův,1) jemuž patří do dneška. Původní osada nacházela se snad u kostela sv. Martina a Prokopa, nyní asi čtvrť hodiny cesty od osady vzdáleného. Nasvědčuje tomu i to, že dvůr postavený na místě nynějšího zámku roku 1282 ani nenáležel k farnosti Dobřichovské, nýbrž že se z něho platily desátky ke klášteru Ostrovskému a že se z nich řád teprve toho roku vykoupil. Malý statek, náležející k Dobřichovicům, zvětšen byl velice na počátku 14. století, kdež král Jan a páni z Tetína křižovníkům rozličné lesy a porostliny, nyní k panství Dobřichovskému patřící, darovali. Když povstaly husitské války, bylo veliké nebezpečí, že se dostanou Dobřichovice v moc Pražanů. Král Zikmund zapsal proto Dobřichovice tvrz Zikmundovi Bolechovci z Pušperka (r. 1420, 28. října) dílem v odplatě za služby, které s 10 jízdnými konal, dílem v náhradě za škody, jež při službě své.