
Na místě původní tvrze si po jejím dobití v roce 1421 nechal Jan Žižka z Trocnova postavit hrad, který pojmenoval Kalich a podle kterého si také dal další přízvisko. Vstup do hradu byl chráněn dvěmi branami a okrouhlou veží, která spolu s hradbou kryla přístup do hradu proti mírnějšímu svahu. Se stavbou hradu se začalo kolem roku 1421. Ta probíhala ve spěchu, protože husité museli čelit útokům ze Saska a nepřátelským akcím Zikmunda z Vartemberka. Zdejší posádce velel pravděpodobně Žižkův bratr Jaroslav. Po smrti Jana Žižky v roce 1424 zůstal Kalich v držení husitů. Změnu nepřinesla ani prohraná bitva u Lipan. Hrad Kalich měl být podobně jako hrad Falkenberk na rozkaz císaře Zikmunda rozbořen, aby se nestal sídlem loupežníků. Nestalo se tak a koncem 15. století vystřídal hrad několik majitelů, mimo jiných Viléma z Ilburka. Zprávy o hradu zmizely v 16. století v souvislosti se ztrátou významu jeho další existence.
Na troskách Kalicha nelze se ubrániti rozjímání. Rozjímání o velikém válečníku, který proslavil české jméno daleko za hranicemi a stal se naším národním bohatýrem. V mysli nám vyvstává obraz jednookého hrdiny, který si mohl vsaditi na hlavu královskou korunu, který mohl vládnouti nesčetnými hrady, vesnicemi a městy – ale spokojil se touto sivou kupou na českém pomezí, k níž nepatřily ani dvory ani vesnice, která byla právě jen skalou a kamením složeným ve zdi a hradby. A právě proto je nám Kalich tolik památný! Připomíná nám, že jej stavěl muž, který se v chudobě narodil a v chudobě zemřel, který nebažil po jmění ani po vládě a slávě. Jedinou jeho snahou bylo obhájiti právo a čest národa, pokořovaného a tupeného cizinci. Když nepřátelé kalicha vtrhli do Čech, aby vyhubili „národ kacířů“, vzplanulo Žižkovo srdce velikým, spravedlivým hněvem. Jihočeský zeman, prošlý tuhou školou života, postavil se celou svou bytostí… číst dále