Hrad z 2. poloviny 15. století. Roku 1632 vypálen a vydrancován. V 17. století se z něj stala zřícenina. Dnes dochovány pouze nečetné zbytky roztroušené v zástavbě
Buštěhrad
Buštěhrad
© Hynek Slezák, 08/2008

Někdejší ves Buštěhrad (původně Buštěves) se v pramenech uvádí poprvé v r. 1352. Tehdy byla majetkem pražského rodu Rokycanských (František a po něm Jan, který se psal z Okoře).

Na východním okraji vsi, západně od nynějšího zámku, na místě pozdějšího hradu stávala ve 14. století tvrz, jejímž prvním známým držitelem byl pražský měšťan František Rokycanský, který ji získal před r. 1371 a připojil k hradu Okoři. Od 80. let 14. století byl Buštěhrad opět samostatným statkem, v jehož držení se vystřídalo několik drobných šlechticů (například kolem r. 1385 Hašek z Braškova) a pražských měšťanů (před r. 1400 Petr Štuk). Krátce před r. 1440 získal Buštěhrad Jindřich Libštejnský z Kolovrat. Tvrz měla výhodnou polohu, protože stávala na terénní vlně na okraji výšiny strmě spadající k severu a byla opevněná; nedaleko odtud procházela obchodní cesta z Prahy na Slaný a dále do Saska či do Falce.

Kolovratům tvrz jako panské sídlo nestačila, a proto došlo, patrně ve 40.–60. letech 15. století, z iniciativy Jindřicha Libštejnského z Kolovrat, k její přestavbě a rozšíření na pozdně gotický hrad; přitom bylo využito zdiva tvrze, a to zejména v hradním paláci. Přestavba však mohla být motivována i politicky, protože Jindřich Libštejnský z Kolovrat byl stoupencem katolické jednoty strakonické a nepřítelem kališníků vedených Jiřím z Poděbrad. Protože hrad Buštěhrad se mohl stát jedním z opěrných bodů jednoty proti Praze, Jiří z Poděbrad ho v květnu 1450 oblehl; přitom bylo zpustošeno několik okolních tvrzí a vsí. Nakonec došlo k uzavření příměří a po zvolení Jiřího z Poděbrad králem (1458) odpor Kolovratův zcela ustal.

Stavba buštěhradského hradu byla nejspíše ukončena v r. 1462, jak by tomu nasvědčoval letopočet 1463 (mylně uváděný jako 1403) na portálu v jenom ze zachovaných zbytků hradu (v domě čp. 23). Hrad byl obklopen příkopy a valy a chráněn baštami; na severní straně příkop vzhledem k prudkému přirozenému srázu chyběl a hrad byl odtud chráněn pouze baštami. Vjezd do hradu umožňovaly dvě brány: přední (u dnešního domu čp. 4) zadní (její torzo je dosud rovněž zachováno). Původní věžovitá tvrz byla adaptována na tzv. Starý dům, který měl dvě patra a bylo k němu přistavěno příčné křídlo. Na úpravách hradního interiéru pracovali v r. 1461 čtyři němečtí malíři. Na konci 15. či v první čtvrtině 16. století za Bezdružických z Kolovrat bylo přistavěno dvoupatrové tzv. Nové stavení s vysokou střechou a k němu připojena hradní kaple sv. Máří Magdalény. V 16. století sloužilo přízemí Starého domu a přilehlého příčného křídla za konírnu. Tu nechal zřídit zřejmě král Vladislav II. Jagellonský, který lovil v blízkých lesích. V podkroví pro sebe vyhradil tzv. královskou světničku. Obě patra sloužila jako obytné a reprezentační prostory majitele. V přízemí tzv. Nového stavení byla kuchyň, spižírny, pekárna atd., v patře hostinské pokoje. Část Nového stavení byla vyhrazena majitelce panství a jejím služebným, dále tu sídlila správa panství; odtud též vedl visutý most na blízkou baštu.

Po Jindřichu Libštejnském z Kolovrat se Buštěhrad během 70.–90. let 15. století dostal do rukou jeho bratra Beneše, Benešových synů Jan a Jindřicha a Benešova vnuka Jaroslava, který někdy před r. 1497 prodal Buštěhrad Jetřichovi (Jiřímu) Bezdružickému z Kolovrat. Po něm přešel na jeho stejnojmenného bezdětného syna. Ten odkázal své panství bratrancům Janovi, Vladislavovi a Ludvíkovi Bezdružickým z Kolovrat, kteří se o dědictví v r. 1548 podělili. Buštěhrad sám byl tehdy rozdělen mezi Jana a Vladislava. Sňatkem s Janovou dcera Kateřinou Bezdružickou z Kolovrat (někdy před r. 1566) se stal majitelem poloviny Buštěhradu Zdeněk z Vartemberka a po její smrti v r. 1577 se správy tohoto dílu panství ujal sám.

Kolem r. 1570 přestavěl Zdeněk z Vartemberka buštěhradský hrad v renesančním slohu a ponechal mu v podstatě charakter hradní pevnosti. Nejdříve byla znovu vystavěna brána, zřízen kamenný most přes příkop a opraveno Nové stavení, u něhož byla snížena střecha a opatřena šesti renesančními štítky; dále byly zbořeny tři bašty, zúžen parkán, v blízkosti Nového stavení byla vystavěna patrová besídka a venkovní zdi hradu byly pokryty renesanční rustikou. Současně se prováděly úpravy v interiéru. Přestavbu prováděl mistr Ambrož Vlach a císařský stavitel Ulrico Aostalli z Prahy. Práce pokračovaly až do 80. let 16. století.

Zdeněk z Vartemberka se dostal do sporu s Annou Bezdružickou z Kolovat, sestrou své zemřelé manželky, a v r. 1580 jí byl nucen svou část hradu s příslušným dílem panství přenechat. Anna je potom prodala členovi další větve kolovratského rodu Jáchymovi Novohradskému z Kolovrat. Druhou část Buštěhradu držel od r. 1548 Vladislav a po něm jeho syn Václav Bezdružický z Kolovrat. Poručníci jeho nezletilého syna Vladislava Abdona v r. 1602 prodali i tuto druhou část Buštěhradu s příslušným dílem panství Janu Novohradskému z Kolovat, který tak od r. 1602 držel celý Buštěhrad.

Novohradští z Kolovrat drželi Buštěhrad až do r. 1630, kdy Anna Magdalena z Lobkovic, vdova po Janově vnuku Janu Zbyňkovi Novohradskému z Kolovrat, přinesla buštěhradské panství věnem svému druhému choti Františkovi Juliovi, vévodovi sasko-lauenburskému, v jehož rodě zůstal Buštěhrad po celé 17. století.

Za třicetileté války buštěhradský hrad značně utrpěl. Zkázu přinesl hlavně ústup Sasů do Prahy na jaře 1632, kdy byl Buštěhrad vypálen a vydrancován. Sasko-lauenburská vévodkyně Anna Magdalena sídlila na Zákupech a o Buštěhrad se nestarala. Na konci 17. století se její dcera Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská, rozhodla vystavět v Buštěhradě nové sídlo a tím učinila konečné rozhodnutí o osudu buštěhradského hradu. Ten se proměnil ve zříceninu. Jeho zdi posloužily jako stavební materiál vrchnosti i obyvatelům městečka. Ničení přečkala nejdéle hradní kaple, jež byla zbořena až r. 1812.

Zbytky starého hradu, respektive zbytky architektonických článků či opevnění, jsou dodnes zachovány v blízkosti dnešního buštěhradského zámku v zástavbě domů, jež tu na jeho místě vznikly v druhé polovině 17. a v 18. století. Mezi domy čp. 11 a 13 je dochována brána zaklenutá segmentovou archivoltou a na ni navazují zbytky válcové bašty; na dvorek domu čp. 11 vede kamenný polokruhovitě sklenutý portálek v pravoúhlém rámu. Na domě čp. 17 se nachází zazděný krakorec a ve sklepě tohoto domu kamenný portál, sklenutý odsazeným segmentem. Na fasádě domu čp. 25 je zkosený polokruhovitě ukončený portál, dva ozdobné portálky jsou ve sklepě tohoto domu. Na ohradní zdi protilehlého dvorku při domě čp. 157 je fragment profilovaného ostění s reliéfem hlavy.

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, 12.8. 2005

Půdorys místa


Komentáře

Středočeský kraj,  Kladno  (KL), Buštěhrad

Místa v okolí

 pranýř
 Muzeum Oty Pavla
 Buštěhrad
 kaplička sv. Anny
 kaple sv. Prokopa
 Památník Lidice
 Vrapice
 kostel sv. Mikuláše
 Stehelčeves
 kaple
 Hřebeč
 Makotřasy
 kaple
 Zoopark Zájezd
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Floriána
 kaplička Panny Marie
 Kalingerův mlýn
 kaple
 socha vodníka
 vodárna
 Středokluky
 kostel sv. Prokopa
 vodní park Čabárna
 zvonička
 Číčovický kamýk
 Šafránov
 kostel sv. Vavřince
 Okoř
 Dobrovíz
 kaple Panny Marie
 kaple
 Koleč
 kaple
 vápenné pece Kladno
 boží muka
 kaple sv. Izidora
 železniční most
 Budeč
 kostel sv. Mikuláše
 Bachrova vila
 Okresní dům
 západní pól Prahy
 kaple
 Poldihaus
 altán
 Velké Přítočno
 budova velkostatku
 arciděkanství
 mariánské sousoší
 synagoga
 zvonice
 radnice
 kaple
 kaple sv. Floriána
 Kladno
 Janoutova parfumerie
 kaple
 vila Libochvíle
 dům U České koruny
 kaple sv. Václava
 Pavlov
 zvonice
 boží muka
 Kněževes
 kostel sv. Štěpána
 židovský hřbitov
 kaple sv. Václava
 kříž
 kostel sv. Víta
 kaplička
 Tuchoměřice
 Husův sbor
 kaple sv. Václava
 kaple
 železniční viadukt
 zvonice
 kaplička
 Kožová hora
 kaple sv. Rozálie
 kostel sv. Michala
 důl Mayrau
 poštovní stanice
 kostel sv. Vojtěcha
 Slatina
 vodárenská věž
 kaple
 kostel sv. Martina
 Zvoleněves
 kaple sv. Gotharda
 špejchar
 bunkr Drnov
 Třebichovická Jehla
 kaple sv. Prokopa
 kaple sv. Barbory
 Braškov
 měšťanský dům
 fara
 kostel sv. Václava
 socha sv. Václava
 meteorologický sloup
 měšťanský dům
 kaple
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Mikuláše
 Unhošť
 kaple
 kaple sv. Floriána
 Červený Újezd
 křížek
 kříž
 Statenice
 Litovice
 Kyšice
 Malá Dobrá
 Hostivice
 menhir
 fara
 mariánský sloup
 sprašová rokle
 kaple
 kaplička
 kaple
 kříž
 studánka Rusavka III
 kostel sv. Prokopa
 socha sv. Václava
 zvonice
 Minice
 Velká Dobrá
 viničný sloup
 Blahotice
 Babylon
 Úholičky
 kostel sv. Lukáše
 kostel sv. Martina
 kaple Božího hrobu
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Víta
 hřbitovní kaple
 děkanství
 Modletický dům
 fara
 kostel sv. Gotharda
 kaple
 Ungelt
 Nedvědovský dům
 mariánský sloup
 hrobka Clam-Martiniců
 piaristická kolej
 synagoga
 zvonička
 kostel sv. Jiří
 kaplička
 Horoměřice
 Veselov
 radnice
 kašna
 Suchý mlýn
 židovský hřbitov
 Městské divadlo
 Okresní dům
 Wiehlův dům
 socha sv. Jiří
 socha sv. Bonaventury
 sýpka
 děkanství
 panská sýpka
 socha sv. Donáta
 sýpka
 Divoká Šárka
 panský pivovar
 Smečno
 Zkamenělec
 mariánský sloup
 socha Ježíše Krista
 parní motorový mlýn
 kaple sv. Václava
 Turyňský rybník
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Rodiny
 kostel sv. Martina
 hřbitovní kaple
 hřbitovní kříž
 vodní nádrž Džbán
 hřbitovní kaple
 toleranční hřbitov
 Řivnáč
 synagoga
 kostel sv. Václava
 Bílá hora
 letohrádek Hvězda
 výklenková kaple
 Hostibejk
 kaple sv. Jana
 Bílý Újezdec
 pouliční hodiny
 obelisk
 Jenerálka
 socha Promethea
 socha Švejka
 Jodlův dům
 kaple
 sýpka
 pomník Georga Karse
 kaple sv. Jana V Trní
 kaple
 sluneční hodiny
 Karbanův pomníček
 kaple sv. Václava
 Lidický Dvůr
 kaple
 most T. G. Masaryka
 Kralupy nad Vltavou
 ozubené kolo
 křížový kámen
 Brandejsův statek
 zvonička
 kaplička sv. Jiří
 Cihelka
 Veleslavín
 kostel sv. Klimenta
 kostel sv. Jiří
 Levý Hradec
 Liběhrad
 kaple se zvoničkou
 kaplička
 boží muka
 kostel sv. Jiří
 Větrník
 Maltézský mlýn
 busta Julia Grégra
 kostel Všech svatých
 kaple
 Radovič
 kostel sv. Barbory
 Bakov
 kaple
 synagoga
 Vysoký vrch
 Hájčí dvůr
 Motol
 Chvatěruby
 Pražská brána
 kamenný milník
 děkanství
 Nelahozeves
 kaple Panny Marie
 Šafránka
 radnice
 mariánský sloup
 brána u domu
 městský dům Reduta
 Panská hospoda
 kostel sv. Ondřeje
 poesiomat
 kostel sv. Matěje
 Hořelice
 Řisuty
 kostel sv. Havla opata
 kaplička
 Rothmayerova vila
 socha sv. Blažeje
 hradiště Řípec
 znak obce
 rozhledna Šiška
 Ladronka
 Hanspaulka
 Hradečno
 kaple
 socha sv. Václava
 kostel sv. Václava
 kamenný most
 zatopený důl Škroby
 zvonice
 kaple sv. Vojtěcha
 evangelický kostel
 sýpka
 skanzen Řepora
 Baba
 Kajetánka
 hrázděný špýchar
 kostel sv. Norberta
 židovský hřbitov
 Müllerova vila
 kamenný most
 kaple
 kostel sv. Vojtěcha
 kaple sv. Václava
 socha sv. Onufria
 Cibulka
 Uhy
 zvonička
 Cibulka
 Spiritka
 Skalka
 kaple
 Štáf
 Knížecí pivovar
 boží muka
 kostel Všech svatých
 Zámečnice
 Klikovka
 kostel sv. Lukáše
 kostel Všech svatých
 děkanství
 dřevěná zvonička
 mariánský sloup
 Černínská zahrada
 kostel sv. Prokopa
 Kučerův palác
 Kapucínský lazaret
 kostel sv. Rocha
 Malíkovice
 kaple sv. Floriána
 Šlikův palác
 kaple sv. Matouše
 Černínský palác
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Ducha
 Dům pážat
 kaple sv. Barbory
 Šmukýřka
 letohrádek Klamovka
 dům Václava z Radče
 Hrzánský palác
 Martinický palác
 Martinický palác
 Jinonický dvorec
 Toskánský palác
 Neprobylice
 kaple
 Turbová
 Losenovský palác
 Horní Palata
 Kuglvajt
 Beyerovka
 Salmovský palác
 Arcibiskupský palác
 zvonice
 Petřínská rozhledna
 Neprobylice
 kaple
 kaple Božího hrobu
 Zrcadlové bludiště
 Trunečkův mlýn
 kostel sv. Vavřince
 skanzen Cyrus
 Veltrusy
 Požáry
 Hladová zeď
 židovský hřbitov
 zvonička
 kostel sv. Vavřince
 Bertramka
 budova školy
 socha Krista
 Butovice
 kaple sv. Jána
 Bojiště
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Víta
 Stradonice
 kaple
 Dívčí hrady
 zvonička
 kaplička
 Třebíz
 Hlubočepské jeskyně
 kaple sv. Martina
 kostel Všech svatých
 Cífkův statek
 Šubrtův statek
 Hansfalkovský dvůr
 Jenčov
 Raudnitzův dům
 Pražský Semmering
 zvonička
 Kobylníky
 lázně Malá Chuchle
 Vůznice
 Branický most
 Dřevíč
Základní informace místa
ID místa: 380
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.2.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

Naposledy navštívené

reklama