Starý Hrozňatov

Na místě dnešního zámku v Starém Hrozňatově stával na skále nad potokem hrad, jehož nejstarší částí je dodnes zachovaná okrouhlá románská věž s více než 3 m silnými zdmi o obvodu asi 32 m a stejně vysoká (Černá věž). Druhá věž (Shnilá) byla čtverhranná, hluboko do skály zapuštěná. Hrad Starý Hrozňatov (něm. Altkiensberg) se poprvé uvádí v r. 1217, kdy se v listině o směně statků mezi falckrabím Rabodem a hrabětem Jindřichem z Ortenburku objevuje jako svědek Jindřich z Kinsberku a jeho stejnojmenný syn. Z téhož roku je ve valdsaských análech zápis o tom, že 14. července 1217 zemřel hladem v jeho věži (podle pověsti to byla Shnilá věž) Hroznata z Teplé, když zde byl uvězněn prý pro nenávist k víře. Ve srovnání s tepelským Hroznatovým životopisem (Vita Beati Hraznatac – Hroznata byl od r. 1201 správcem klášterních statků) ze 13. století jsou zde však některé vážné rozpory: v tomto rukopise není o Starém Hrozňatově ani slova, dále se tam Hroznatovo uvěznění a smrt nespojují s žádnými náboženským motivy (i jeho nepřátelé byli křesťané), nýbrž se spory politickými a hospodářskými (zejména o majetek tepelského kláštera a české hranice), jaké Hroznata prokazatelně měl s Hohenberky z Kynžvartu (a nikoliv s rytíři z Kinsberku – Starého Hrozňatova). Zdá se tedy pravděpodobnější, že Hroznatu přepadli a zajali ze msty právě lidé Hohenberků, kteří jej pak uvěznili na svém hradě Kynžvartě. Jeho záměna s podobně znějícím jménem Kinsberg (Starý Hrozňatov) se do valdsaských letopisů dostala asi omylem písaře v pozdější době. Už v r. 1233 byl románský hrad Starý Hrozňatov přestavěn na raně gotický. Další zmínka o něm je z r. 1261, kdy se purkrabí z Gery, Plavna a Vejdy vzdali za 1000 hřiven české váhy zastavených hradů v Chebu, Vokově a Starém Hrozňatově. V r. 1315 podléhal hrad přímo králi…  číst dále