
Ves Týnec (od 16. století Velký Týnec) se poprvé uvádí v r. 1207, kdy král Přemysl Otakar I. daroval klášteru sv. Augustina v Olomouci tři popluží v Dukovanech patřící k Týnci. Ves sama byla zeměpanským zbožím a jako taková se znovu připomíná v r. 1274 a 1288, kdy ji převzal do dočasné zástavy olomoucký biskup Dětřich z Hradce (1281 - 1302). Již předtím, v r. 1275, tu seděl Martin z Týnce, pravděpodobně zeměpanský úřední, a není tedy vyloučeno, že již tehdy tu stála tvrz. V r. 1361 postoupil markrabě Jan Týnec olomoucké kapitule a sídlil zde jeden z kanovníků; jako první je zmíněn na zdejším dvoře v r. 1376 Vojtěch z Otaslavic. Tvrz, která stále vedle dvora, je jmenovitě připomenuta teprve ve smlouvě mezi kapitulou a olomouckým měšťanem Zichem o pronájmu týneckého dvora z r. 1457. V 15. a 16. století sídlili na tvrzi nájemci dvora a poté, když kapitula převzala dvůr do vlastí… číst dále