
Zámek v Liblíně je dvoupatrový, má fasády členěné sloupy s ozdobnými hlavicemi. Před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Vstupní průčelí zámku je obráceno k západu. K dvoupatrové střední části se kolmo směrem dopředu připojuje stejně řešené levé křídlo, vpravo proti levému křídlu stojí patrová budova se starším typem fasády. Hlavní a levé křídlo člení průběžně pilastry s hlavicemi. Nad okny se střídají trojúhelné a segmentové římsy. Do patra střední části průčelí stoupá vnější předsazené dvouproudové schodiště s kuželkovým zábradlím. U paty schodiště umístěny plastiky lvů. Od levého křídla zámku na oratoř kostela stojícího na návsi vede most s plným zděným zábradlím podklenutý pěti oblouky. Pilastry po stranách vstupu nesou rozštěpený segmentový štít. Střecha je mansardová. Zámek byl postaven v letech 1770-1780. Z této doby se zachovalo pravé, jižní křídlo. V letech 1847-1857 bylo hlavní a levé křídlo… číst dále
Ves Liblín se připomíná poprvé v r. 1180 jako majetek svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Někdy ke konci 14. století se neznámým způsobem dostala do majetku Alberta z Kolovrat a byla připojena k nově založenému hradu Libštejnu. Ve vsi byl dvůr, který jeho tehdejší majitel Jan z Valdštejna zastavil kolem r. 1530 Šťastnému Třemošnickému z Předenic. Ten si zde asi postavil tvrz, která byla později nazývána „starý dům“ a je poprvé takto doložena v r. 1568. Třemošnický na ní bydlel do r. 1556, kdy si koupil rychtu v Hodyni. Po smrti Jana z Vadlštejna v r. 1543 bylo libštejnské panství rozděleno mezi jeho čtyři syny. Liblín s vesnicemi Bujesily, Vojenice, Kladruby a Mostiště dostal Václav; ten však byl mdlého rozumu, a proto na něm hospodařil bratr Vojtěch. Měli sice každý čtvrtinu hradu Libštejna, nepohodli se však s ostatními bratry a tak Vojtěch vyplatil v r. 1556 Šťastného Třemošnického… číst dále