Tvořihráz

Tvořihráz původně náležela vladykům z Tvořihráze, kteří tu asi vybudovali tvrz. Jako první z rodu se uvádí v r. 1349 Hedvika, vdova po Albertu z Tvořihráze, která darovala svému bratru Vilémovi v obci dvůr, jenž v r. 1353 připadl Vitoslavu z Tvořihráze. Další držitel tvrze z tohoto rodu prodal v r. 1447 dvůr v Tvořihrázi Zikmundu z Vejtmíle a Zerotic. Tvrz však vlastnil Brikcí Tvořihrázský z Lulče a Dubňan, který ji v r. 1481 postoupil spolu s majetkem v obci a pustými Psáry Marku mladšímu z Budčic. V r. 1500 prodal Václav z Budčic tvrz, Tvořihráz a Psáry za 1600 kop gr. dominikánskému klášteru ve Znojmě.

Dominikánské panství bylo v r. 1562 pronajato Vavřinci Rokytovi z Aberštorfu, majiteli Žerotic, který vybudoval v Tvořihrázi nový dvůr. Nájemci statku se poměrně často střídali, až v r. 1602 byla Tvořihráz zastavena knížeti Karlu Minsterberskému. Tvrz patrně beze stopy zanikla po požáru v r. 1634 a při zpustošení Tvořihráze za třicetileté války.

V r. 1689 začali znojemští dominikání budovat v Tvořihrázi barokní zámek jako své letní sídlo, které bylo v r. 1732 renovováno. Je to obdélníková budova s mohutnými sklepy. Poslední svobodný dvůr v Tvořihrázi prodal dominikánskému konventu v r. 1750 Václav Jan Widmann. Mniši tak získali celý tvořihrázský statek a jejich majetkem zůstal až do r. 1948.