
Reliéfní pozůstatky pravidelně okrouhlého tvrziště leží v soukromé zahradě, na jihozápadním konci obce Slatina. K místu, lépe řečeno k pozemku, kde tvrz leží, se dá volně dostat pouze od přiléhajícího pole na jihovýchodě. Nejlepší je zastavit na konci obce, při silnici směrem na Jevišovice a po poli obejít dvě zahrady. Ta, kde se nachází tvrziště je nepřehlédnutelná, je ohraničená bílou kamennou zídkou.
Tvrziště je i přes své novodobé využití velmi dobře patrné. Již zmiňovaná zídka běží po více než jižní polovině vnějšího valu a dává tak pozemku okrouhlý tvar, v této části kopírující přesně tvrziště. Menší severní polovina je však již téměř setřelá, v severovýchodní části stojí zástavba a severozápadní je srovnaná s okolním terénem. Na centrálním pahorku stojí velká stodola.
Utváření tvrze lze dobře odhadnout. Patřila k těm větším, centrální pahorek měl původně zřejmě obdélný tvar, přibližně o stranách 30 x 20 m. Dnes je jeho jižní polovina slušně zachovaná, asi do 2 m výšky, ta severní je rozhrnuta a ztratila se v zástavbě. Na jihozápadní straně pahorku jsou vidět pozůstatky terasní zídky, její stáří se však jeví jako mladšího původu. Stopy po původní zástavbě jsou přirozeně neznatelné. Okružní příkop je opět zachován na jižní polovině, možná spíš až na dvou třetinách tvrziště. Jeho dno je zavezeno hlínou a slouží jako úzké okrouhlé políčko. Byl široký okolo 15 m. Zachovalost vnějšího valu odpovídá délce dnešního příkopu a lemuje ho již zmiňovaná zídka. Z vnější strany je asi do 1 m vysoký, oproti příkopu je přirozeně vyšší a na této vnitřní straně je zatravněný a roste na něm několik nižších ovocných stromů.
Charakter zástavby zůstává nejasný, ale dá se předpokládat kamenná podoba. Přesnější údaje, jako doba vzniku a zániku zůstávají v možnostech budoucího výzkumu. Místo tvrze ještě donedávna unikalo pozornosti a předpokládalo se, že původní tvrz stála v místech dnešního blízkého zámku.
Tato ležela na patě návrší, na němž se kostel spatřuje, onen stál na návrší blíže kostela, jenž se při zřízení biskupství Litomyšlského též Plotištěm nazývá. Tvrz Slatinská vystavena byla, tuším, teprve rodem Slaškův ze Slatiny. (Roku 1409 spadlo na krále věno Machny na Plotišti a Slatině zapsané, poněvadž se byla dopustila všelijakých zločinův, a dáno jest v manství Vyšehradské Vítkovi z Turovic, jenž na polovici téhož věna přijal Mstidruha z Adlar na spolek (DD. 14 p. 279). Tento (Mstidruh) obdržel ještě královský nápad na dvoru popl. v Plotišti s dvojím poplužím a platu ve Slatině po sirotcích n. Martinových (DD. 15 f. 381). Bylo tedy Plotiště s částí vsi Slatiny manstvím, ostatek Slatiny dědictvím zpupným, jež však také Mstidruhovi náleželo. Týž získav celé zboží zapsal roku 1434 dne 23. října dv. popl. Plotiště, ves celou Slatinu s podacím kotelním Janovi Veselíkovi z Chlumu a Petrovi Proboštovi z Perghofa ve 300 kop gr., tak, aby Veselík zboží to ujal a Proboštovi 5 k. platu na Slatině ukázal (Rel. tab. II. 250). Zůstalo tu nicméně také právo, co bylo nad 300 kop, Dorotě, dceři Mstidruhově, kteráž je odstoupila z části (pokud se jen Plotiště týkalo) Bohuslavovi z Košíně)
Matěj Slašek narodil se r. 1398, seděl od r. 1444 v Mýtě, koupil se sestrou svou Annou (vkladem r. 1445) dvory kmecí manské v Slatině od Doroty z Adlaru, a teprv r. 1454 společně s Janem Špínou z Jenišovic od Jana Veselíka a Bohuslava z Košíně dvůr popl. Plotiště s podsedkem a s podacím. ves Slatinu držel nyní Slašek sám a vyzdvihl tu bezpochyby tvrz; Plotiště a podací kostelní držel společně se Špínou. Přidav se ke straně Poděbradské nalézal se roku 1448 ve vojště Jiřího z Poděbrad, a rozšiřoval brzo jako dobrý hospodář statky své na sever i na jih od Slatiny. Od smrti Slaškovy, asi od roku 1460, byli v držení Slatiny bratří Zbyněk, Vácslav a Jan Slaškové ze Slatiny, kteří se již před rokem 1463 mezi sebou oddělili. Jan dostal spustlý již dvůr Plotiště ke společnému držení se Špínou. Vácslav obdržel bezpochyby nějaké grunty šosovní v Mýtě. Zbyněk konečně dostal ves manskou Slatinu s rolemi, lukami, stuhou, vodotokem a polovici podací kostelního. Zbyněk přetrval otce svého asi 20 let a zemřel, zůstaviv po sobě děti nezletilé. Poněvadž však ty zdraví neměly a vesměs záhy pomřely, spadlo jich zboží na krále. Roku 1487, 25. května obdržel Vaněk Zámrský ze Zámrsku darováním královským tvrz Slatinu a ves celou s polovicí podacího, mlýnem a řekou. Od té doby opouštějí nás zprávy o tvrzi a vsi Slatině. Oboje dostalo se záhy k panství Choceňskému..