Nový Ronov

Václava v Hrubém Jeseníku. Zámek byl později přestavěn na cukrovar, což je doloženo někdy okolo roku 1857, který však byl ve 30. letech 20. století kompletně zbořen. Zachován zůstal jenom rozlehlý hospodářský dvůr, který byl součástí celého komplexu. Hned za zámkem byl kdysi park a bažantnice s množstvím barokních soch. Do dnešních dnů se ale bohužel dochovaly pouze dvě..

Z toho stavení udělán v letech 1850-1860 cukrovar a ten léta 1880 vyhořel, tak že potom znova pokryt s ponecháním starých zdí. Uvnitř jest ještě starý portál, nad nímž jest erb jednoho Morzina a jeho manželky. Léta 1638 se popisuje takto: „Zámek Novey Ronov od kamene v půl druhého štoku vystavený, šindelem přikrytý, v němž troje pokoje, jedny nad druhými, drahně sklepů povrchních klenutých i jiných pokojův a komor, tolikéž podzemní sklepy pro víno a pivo, v 2000 kopách míšeňských. Při zámku po levé straně stavení pro úředníka a špejchary v něm atd.“

Obliba Ronovců stavěti nová sídla a jim přikládati názvu Ronova ukazuje se v Čechách kolikráte, naposled však v 16. století, kdežto sobě rod Křineckých Nový Ronov na zboží původně Jesenickém vystavěl. Zboží toto, nežli tuto sídlo vystavěno bylo, dostalo se okolo roku 1570 Bohuslavovi Křineckému z Ronova a na Dětenicích, jenž měl arci sídlo a bydlo na tvrzi Dětenské. Ještě roku 1587 spokojen jsa s tímto bydlem, zapisoval vsi Jeseníky a Oskořínek choti své Beatrici z Pilníkova, ale roku 1593 zápis ten propustil. Příčina toho byla ta, že zatím Bohuslav v letech 1587-1593 na kopci nad Jeseníky ležícím novou tvrz vystavěl a proto chtěl, aby stavení toto také v zápis pojato bylo tak, jak skutečně roku 1593 zápis ten sepsati dal. Než i potom se rozmyslil. Nemaje dětí z dvojího manželství, daroval vkladem roku 1595, 18. ledna jen zboží Dětenské choti své, beztoho již bohaté po otci, a Janovi Albrechtovi Křineckému z Ronova, strýci svému, jehož si byl zvláště oblíbil, vkladem téhož dne učiněným (18. ledna) daroval „sídlo nově vystavené, kterémuž jméno dal Novey Ronov, ležící nade vsí Maleym Jeseníkem a dvorem poplužným při témž sídle a druhým v Oskořínku, a jiný dvůr za rybníkem, vsi Malý Jeseník, Oskořínek, Velký Jeseník s podacím, v Mečíři c. t. m. se vším příslušenstvím.“

Jan Albrecht koupil roku 1596 Březinské zboží v Bechynsku, kdež sobě novou tvrz vystavěl, a zdržoval se tu také často, pročež byl učiněn hejtmanem kraje Bechynského. Prodav toto zboží, přikoupil něco v Boleslavště a učinil pořízení roku 1600, jímž zboží a děti po smrti své manželce své KateřiněLogovně z Altendorfu poručil. Nedlouho potom zemřela mu choť a Jan Albrecht pojal jinou, Johanku z Budova, jíž (vkladem roku 1601, 16. srpna) na „sídle v nově vystaveným, řečeném Novey Ronov“ a celé zboží 6000 kop míšeňských věnoval. Roku 1605, 25. listopadu dal si v desky vložiti nové pořízení o manželce své, jímž jí po smrti odkázal 5000 kop grošů českých a k tomu ves Jizbice a dvůr Byšický. Štěstí mu tehda přálo, napřed zdědil Dětenice, potom koupil roku 1614 Rožďalovice, ale účastenství jeho v rebelii r. 1618-1620 uvrhlo jej v největší bídu. Statky jeho byly mu pobrány a Rožďalovice s Novým Ronovem roku 1622 v pondělí po moudrosti Boží Albrechtovi Vácslavovi Eus. z Valdšteina za 58.333 fl. uh. prodány. Od Albrechta přejal oba statky roku 1623 Adam z Valdšteina na Hrádku. Po smrti pána tohoto rozdělili se synové jeho tak, že dostal Jan Viktorin hrabě z Valdšteina (roku 1638, 25. listopadu) Hrádek Komorní s klášterem sv. Prokopa, pak panství Kunstberské a k tomu také Nový Ronov. Pán tento prodal oboje statky své v Boleslavště. Ronov koupil Vácslav Zachariáš Záborský z Brloha s chotí svou Markétou roz. Markvartovnou z Hrádku, jichžto spoludržiteli se jmenují také Jan Obytecký, Eva Kokořovcová a Polyxena Malovcova z Hrádku. Po Vácslavově smrti dědili bratří jeho Adam a Jindřich Šťastný, kterýžto poslední ještě let svých neměl. Potom prodali komisaři nařízení (na místě Jindřichově) Markéta a Adam zboží zděděné zámek Nový Ronov, jakž se tehda vystavěný a spravený nacházel, roku 1652, 14. května Alšovi Ferdinandovi Vratislavovi z Mitrovic za 30.000 kop míšeňských. Aleš držel zboží to jen čas krátký a prodal zase zámek Ronov roku 1658, 19. října Odolanovi Věžníkovi z Věžnik na Lobzech a Mšeně, JMC. radě a královskému podkomořímu za 35.000 fl. uh. Pán tento byl roku 1661 a 1664 na sněmu zemském a zplodil syny Albrechta Šťastného a Michala Františka, kteří po otci drželi Mšeno, Lobze, Velké Všelisy a Ronov. Michal odděliv se Ronovem, prodal r. 1689, 11. srpna statek Nový Ronov se všemi vesnicemi za 100.000 fl. Janu Rudolfovi, říšskému hraběti z Morzina na Vrchlabí, jenž jej sloučil s panstvím Křineckým, od něhož od těch časů nebyl odloučen..