Hrad z poloviny 13. století. V 1. pol. 15. stol. se stal útočištěm loupeživých rytířů. Po potlačení habsburského povstání v roce 1710 vypálen a stává se pustý.
Lednica
pohled na hrad Lednica od jihozápadu
Pohled na skalnaté bradlo s vrcholem Straka, na němž se nacházejí pozůstatky strážnice a zcela vpravo trosky jádra hradu s dominantním střepem staré věže.
© Jan P. Štěpánek 02/2008

Zříceniny hradu Lednica se nacházejí přímo nad stejnojmennou obcí, ke své stavbě hrad příhodně využil vysoké a strmé skalní bradlo. Lednica je svým utvářením, zvláštnostmi i polohou mezi ostatními hrady velmi výjimečná. O tom ještě bude řeč. Je však předem potřeba upozornit, že je výjimečná i z té smutné stránky. Patří totiž k místům, která jsou krásná a zároveň nebezpečná. Bohužel poměrně často zde dochází k úmrtí těch, kteří podcení nástrahy zříceniny. Především jde o úzké bradlo s vytesanými schody se strážnicí, nacházející se několik desítek metrů nad hradem a přístupné žebříkem. Tady chybí jakékoliv zábradlí, bezpečno je pouze v úzké chodbě se schody mezi žebříkem a strážnicí. Druhou častou příčinou je lákající pohled z okraje hradby jádra hradu, která je však díky drobným kamenům a rozpadajícímu se pojivu hodně kluzká. Tato situace došla už tak daleko, že vstupní bašta, která je jediným možným vstupem do hradu byla osazena mříží a zámkem, který však vydrží na svém místě většinou jen pár dnů. Podle místního tisku je snaha starosty místo uzavřít velká, takže se může stát, že při návštěvě jej bohužel najdete nepřístupné…

Teď však již k těm příjemnějším věcem, především k výjimečnosti hradu. Jeho jádro přiléhá z východní strany k o několik desítek metrů vyšší skále, díky níž je celá tato část dokonale chráněna. Vstup na přiléhající a osamocené skalní bradlo byl z druhé strany nemožný a ohrožení odtud tedy nehrozilo. Z této strany však vedl přístup, a to unikátní, přes deset metrů dlouhou, mírně se vlnící chodbou, vytesanou ve skále. Chodba na druhé straně ústila několik metrů nad zemí a byla přístupná žebříkem (ten je tu i dnes, i když novodobý). Teprve až později byl tento vstup opatřen okrouhlou baštou, která jej skryla a stala se tak „vstupní bránou“ do hradu. Před ní ještě vzniklo menší předhradí se zalamovanou hradbou s opěráky v nároží, které se částečně ukryté v porostu zachovaly dodnes. Vstupní bašta dnes stojí v podstatě v plné výšce, ale je viditelně, ale nenápadně dostavěná, i s plochým betonovým zastřešením.

Samotné, poměrně nevelké jádro hradu, nabízelo ve své konečné podobě 45 místností, takže bylo téměř zastavěno. Do dnešní doby se dochovala ve výšce několika pater s otvory po oknech jižní vnější stěna paláce, ve spodních patrech se zbytky kleneb. V protější, severní části hradu jsou o něco nižší pozůstatky zdí dvou větších prostor s okny, zachovala se částečně obvodní hradba a několik menších zdí, naznačujících další stavení. V severní polovině se pak dochovala téměř nepoškozená malá klenutá místnost.

Další zvláštností hradu je po žebříku z jádra přístupná strážnice na skále, asi o 20 m výš než jádro. Žebřík dnes ústí nahoře pravděpodobně ve stejných místech jako původní přístup, vedou od něj totiž v úzkém bradlu vytesané, okolo 1 m hluboké a asi 0,5 m široké původní schody k asi 30 m vzdálené strážnici. Asi v polovině této vzdálenosti jsou ve skále zřejmé pozůstatky zasekaného uložení trámů, takže zde jistě existovala snad vrátka se závorou. Samotná menší strážnice má protáhlý tvar, je bez pozůstatků zdí, je zasekaná do skály a na západní straně má vysekané malé okno.

Hrad určitě stojí za návštěvu, stejně jako několik kilometrů vzdušnou čarou vzdálená zřícenina Vršatec.

Roman Řezáč, 16.8. 2005
Ikona rekonstrukce
Do květnu 2013, kdy začala rekonstrukce, byla zřícenina volně přístupná. Po jejím částečném dokončení je hrad přístupný veřejnosti, ale pouze ve značně omezených návštěvních hodinách.. ...
15.5. 2014, Luděk Vláčil
15.5. 2014 Luděk Vláčil
Ikona Vznik hradu se datuje do poloviny 13.století, v té době byl královským majetkem. V roce 1432 byl v držení husitů. Poté často měnil majitele a stal se i útočištěm loupeživých rytířů. ...
16.8. 2005, Roman Řezáč

Z nich byl asi nejznámější Michal Telekessy, který byl nakonec popraven. Od roku 1616 se majitele stal Juraj Rákóczi. Během habsburského povstání obsadili hrad kuruci Františka II. Rákócziho, po potlačení povstání byl hrad v roce 1710 vypálen a od té doby je pustý..

16.8. 2005 Roman Řezáč
Ikona Lednická bílá paní
Lednickou bílou paní je nazývána krásná Katarína, kterou si hradní pán vzal za manželku v místním kostele. Chtěl uplatnit právo první noci i přes nesouhlas Kataríny. ...
16.8. 2005, Roman Řezáč

Dal ji odvést na hrad a obléct do bílých šatů. Katarína mu však v noci z hradních komnat utekla a skočila z hradeb. Na místě její smrti dnes stojí dřevěný kříž a lednická bílá paní se dosud zjevuje v letních měsících návštěvníkům..

16.8. 2005 Roman Řezáč

Půdorys místa


Komentáře

Slovensko, Trenčiansky,  Púchov  ( Pu ),

Místa v okolí

 zaniklý kostel
 Lednické bradlo
 kostel sv. Vendelína
 kaple sv. Anny
 Vršatec
 Lednické Rovne
 Horovce
 Pruské
 Ladce
 Bohunice
 Čubův kopec
 Návojná
 Ilava
 Královec
 kostel sv. Václava
 Klobušice
 židovský hřbitov
 Brumov
 Brumov
 Bolešov
 Hatné
 Hatné
 mariánský sloup
 Červený dům
 radnice
 stará radnice
 pranýř
 dům Štěpána Bílka
 Bratmannova vila
 fara a kaplanka
 kaple sv. Ducha
 Borčice
 studánka Dobrodějka
 Pulčínské skály
 Pulčín
 Pulčín-Hradisko
 Košeca
 Čertovy skály
 Kopce
Základní informace místa
ID místa: 3386
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 16.8.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

Naposledy navštívené

reklama