František Arnošt z Valdštejna ve 20. letech 18. stol. v lesním revíru postavil skupinu loveckých pavilonů u kaple z r. 1725. Uprostřed mýtiny zahrada s besídkou. V pol. 19. stol. pavilony sešlé a r. 1904 zbořeny až na dva, z nich myslivna a stáj stojící dodnes. Areál střeží sochy granátníků.
Nedaleko Bělé pod Bezdězem asi patnáct kilometrů severozápadně od Mladé Boleslavi se uprostřed lesů nachází Valdštejnsko, pozoruhodné místo loveckého odpočinku. Název hájovny i celého revíru pochází z 20. let 18. století a připomíná šlechtice Františka Arnošta z Valdštejna, jehož zásluhou byl někdejší komplex honosných loveckých pavilonů zbudován. Z původní výzdoby se již mnoho nedochovalo, pitoreskní sochy granátníků zde však dosud drží stráž.
27.7. 2005
V lesním revíru Valdštejnsko na okrouhlé mýtině, z které paprskovitě vybíhá osm průseků, dal postavit ve 20. letech 18. stol. František Arnošt z Valdštejna skupinu loveckých pavilonů kolem kaple vysvěcené v r. 1725. Uprostřed mýtiny byla zahrada s kruhovitou vyvýšeninou, na níž stála besídka. U severozápadní aleje byly později postaveny dřevěné sochy granátníků připomínající valdštejnskou granátnickou setninu ze slezských válek v r. 1742, na počátku panování Marie Terezie. V severovýchodní aleji stála pod kamennou balustrádou socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1792. V polovině 19.stol. byly již pavilony sešlé a v r. 1904 byly zbořeny až na dva, které byly přeměněny na myslivnu a stáj a stojí dodnes.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda 1984, 13.1. 2006