Hrad u Strašína

Z roku 1254 pochází listina, v níž příslušník johanitského řádu Mikuláš slibuje svěřený (strašínský) kostel pečlivě opatrovat pro čest boží a prospěch řádu. Je možné, že o stejném Mikulášovi hovoří i zpráva Vítka z Krumlova z roku 1274 o nedávném prodeji vsi Strašína (Strazen) se dvěma mlýny a pozemky jakési paní Kristině a jejímu synu Mikuláši z Prahy; paní Kristina totiž už roku 1279 vše za 100 marek odprodala strakonickému johanitskému řádu. Johanité ještě nedlouho poté koupili od Vítka z Krumlova za 20 marek část lesa nad Strašínem. Proto se zdá být pravděpodobné, že hrad u Strašína byl původně založen Vítkovci jako opěrný bod, ale z důvodu jejich brzké odprodeje strašínského zboží nebyl nikdy dokončen..

Jediným zbytkem zástavby hrádku je pak asi 80 cm vysoká zídka z nasucho kladených kamenů, jejíž zbytky najdete nad příkopem na západní straně. I když se v době návštěvy A. Sedláčka měly v areálu nacházet ještě další podobné zídky, v terénu to již není možné bez provedení výzkumu potvrdit..

Při konci jich vstu puje na hradiště lesní cesta a jde jím dále, i přes příkop. Na se verozápadní a severní stranu jest příkrý bok hory. Nad jižním koncem příkopu zbyl kus zdi z velkých kamenů, avšak bez vázání postavených. Jiný zbytek zdi z menších kamenů, a pečlivěji složený est na východní straně při dotčené cestě. Na straně jihovýchodní a severozápadní lze z řady kamení souditi, že tu také podobné zdi stávaly. Ve středu jest hromada žulových balvanů. Jak se toto bývalé sídlo nevelkého objemu jmenovalo a jaké mělo osudy, není nám známo; ano zdá se, že patřilo k starším toho druhu opev nění, které přestaly ve 13. století..