Centrální skála s pozůstatky přistavěného objektu od západu
© Filip Matoušek 10/2007
Pro stavbu hradu byl vybrán pískovcový blok tvořící severní konec 250 m dlouhého členitého skalního hřebene. Skála se rozpadá do dvou úrovní s výškovým rozdílem cca 4 metry. Celou plochu centrálního suku zaujala jediná stavba pravděpodobně věžovitého charakteru. Po předpokládané věži u nás značně neobvyklého šestiúhelníkového půdorysu se dochovaly pouze dražé čili spáry vysekané do skály, které měly v pískovcovém masivu ukotvit celou stavbu. Šířka dražé kolísá od cca 40 do cca 80 cm, hloubka pak dosahuje až 60 cm. Nedochovaly se v nich však žádné zbytky, které by dovolovaly rozhodnout, zda byla stavba dřevěná, hrázděná či kamenná. Bez ohledu na použitý materiál byla stavba vzhledem k vnitřnímu průměru cca 6 metrů použitelná k obývání. Kolem této centrální budovy na převýšeném suku byly ze tří stran nalezeny stopy stavební činnosti. Od jihozápadu byla k suku přilepena rozlehlá zřejmě zalomená stavba s minimálně přízemím na vnější straně… číst dále
Po hradu, jehož zbytky stojí severně od osady Hvězda, se v písemných pramenech nedochovaly žádné zmínky. Nevíme ani, jak se hrad jmenoval – místní jména Hrada či Loupežný zámek jsou mnohem mladšího původu. Teprve nedávné výzkumy F. Gabriela a J. Panáčka zařadily na základě hmotných nálezů založení hradu do první poloviny 13. století a dovolily jej se značnou dávkou pravděpodobnosti ztotožnit s dosud nelokalizovaným ronovským hradem Frýdlant. Ten je poprvé zmíněn v přídomku pánů z Frýdlantu roku 1257. Hrad byl využíván pravděpodobně do druhé dekády 14. století, poté byl opuštěn.
|
Přihlášení |
