© Petr Turyna 03/2005
Vršek Žuráň není přirozenou vyvýšeninou, ale je uměle navršenou mohylou z hlíny a kamení (286 m.n.m.). Je významným archeologickým nalezištěm – postupně zde bylo objeveno několik hrobů z doby stěhování národů, z období pol. 5. stol. – pol. 6. stol.
R. 1853 popsal první z hrobů (velká dřevěná hrobka s vyřezávaným trámovým stropem, kostry, svícnovité předměty), objevený při orbě poč. 50 let 19. stol., historik Petr rytíř Chlumecký.
V l. 1948-1950 byl proveden důkladný archeologický průzkum lokality, vedený Josefem Poulíkem. Při něm byly odkryty tři mohyly a dva komorové hroby – jeden kostrový hrob eneolitické kultury se šňůrovou keramikou a žárové pohřby podolské kultury pozdní doby bronzové. Byly nalezeny předměty luxusního charakteru (torza skleněných misek, zlatem vyšívané zbytky oděvů atp.), podle závěrů archeologů jde o hroby nejvyšší vrstvy germánské aristokracie, snad longobarského krále Wacha ((† 539).
Vršek se stal obecně známým poté, co odtud 2.12.1805 vedl útok francouzské armády v bitvě u Slavkova císař Napoleon I.
Dne 15.7.1930 zde byl odhalen žulový památník na památku slavné bitvy s bronzovou plastikou mapy bojiště (arch. Vojtěch Kerhart, umělecký slévač Karel Barták). Památník nechal vytvořit zřídit generální štáb čs. armády z iniciativy francouzského maršála Louise Francheta d'Esperey.
Zajímavostí, typickou pro české poměry je, že kovové prvky byly několikrát ukradeny. R. 1995 zmizela celá deska aby byla poté objevena ve sběrně v Rakousku; rozřezaná na 13 kusů. Nahrazena byla r. 1996 a po opětovném zcizení znovu r. 2004.
Žuráň je kulturní nemovitou památkou.
Pěkné vyhlídkové místo je asi kilometr cesty vzhůru od centra Šlapanic. Jedná se o uměle navršenou mohylu - při archeologickém průzkumu bylo nalezeno množství hrobů a uměleckých předmětů z doby 5.-6. stol. ...Před rokem 1805 se zde těžil štěrk. Mnohem slavnější se ale místo stalo 2. prosince 1805 v půl deváté ráno. V tento okamžik zde Napoleon zahájil tzv. Lví skok, brilantní manévr, který vešel do dějin a kterým rozhodl celou bitvu, tzv. Bitvu tří císařů u Slavkova. Aby zamezil obklíčení svých jednotek, zvolil přímý útok na pratecký kopec - hlavní stan rusko-rakouských sil. Žuráň, ze kterého je výhled na větší část bojiště (včetně prateckého kopce a nedalekého vrchu Santon, pozice francouzských baterií) je od té doby cílem poutníků, zejména těch z Francie. Roku 1930 byla na místě odhalen památník ve tvaru žulové kostky s bronzovou deskou, na které je vyznačena situace na bojišti v 7 hodin ráno a také francouzská proklamace před bitvou. Vrcholek Žuráň je exteritoriálním územím Francie. Tam je nazýván také Napoleonovým stolem či Návrším císařovým. V již zmíněném blízkém štěrkovém lomu, kde měl hlavní stan před bitvou krátce přespal, když před tím povečeřel v nedalekém zájezdním hostinci Pindulka..
název ŽuráňŽuráň by tedy mohlo znamenat křivý, šikmý kopec. V josefínském katastru je Žuráň uváděna pod názvem Šorajn, připomínající německé Schorain, Schurain, což znamená hraniční kopec či pozemek. Ve francouzských pramenech je v souvislosti s bitvou u Slavkova jmenován také Císařovo návrší nebo Napoleonův stůl..
|
Přihlášení |
