Budova Arcidiecesního musea, kaple sv. Barbory, kaple sv. Anny (zleva doprava)
© Ivan Grisa 05/2009
Arcidiézní muzeum vzniklo teprve v roce 1998. Je první tohoto typu v dějinách našeho státu. Je úzce spjato s Muzeem umění v Olomouci a Ministerstvem kultury ČR. Skrývá ty nejcenější originální památky ze sbírek církve ve stálé expozici. Na 1 100 m2 výstavního prostoru, ukazuje vývoj umění v průběhu tisíciletí. Součástí muzea jsou další čtyři sály o 360 m2, pro krátkodobé výstavy, víceúčelový sál Mozarteum pro 120 diváků, muzejní kavárna s vinárnou. Velmi půvabná je v muzeu obrazová galerie středověkých mistrů, sochy madon, vystavené monstrance, arcibiskupský kočár a jiné památky. Arcidiézní muzeum v Olomouci se nachází v severních prostorách Přemyslovského olomouckého hradu, u největší moravské baziliky sv. Václava.Využity jsou i budovy kapitulního děkanství, Zdíkův palác a kaple sv. Jana Křtitele. Součástí muzea jsou i odkryté cené archeologické ukázky z doby románské. V celém objektu je přísný… číst dále
Silně pozměněný areál přemyslovského hradu a katedrály na okraji olomouckého kopce zastavěného středověkým městem. Dlouhá léta zde provádí archeologické průzkumy V. Dohnal a uměleckohistorický výzkum a restaurační práce v románském paláci A. rozehnal. Olomouc byla význačným střediskem již ve velkomoravském období, ale snad palisádou opevněný areál byl situován v jihovýchodním koutu Předhradí. Tam také stál nejstarší kostel sv. Petra, při němž bylo roku 1063 zřízeno, či lépe obnoveno, biskupství. Po zániku Velké Moravy na začátku 10. století se zřejmě do Olomouce přesunulo politické správy a na začátku 11. století ji proto obsadila polská vojska Boleslava Chrabrého. Při dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem kolem roku 1020 je doloženo zničení centra, ale kníže Břetislav I., zakladatel údělných knížectví, je opět obnovil. Okolo roku 1100 se konečně sídlo olomouckého údělného knížete přesunulo na dnešní Dómské návrší, kde byl založen kostel sv.… číst dále
Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska rozkládajícího se na celém Předhradí (Petrský a Václavský pahorek). Z něj se později kolem roku 1063 (vznik je však kladen do rozmezí let 1021 až 1063) jen na Václavském pahorku vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek s okrouhlou věží. Tehdy se Olomouc s hradem stala rezidencí údělného knížete a administrativním centrem Olomoucka. Hrad v této době si lze představit jako ohrazenou plochu, chránící na severu a východě strmými skalnatými srázy. Uprostřed, volně, stál dřevěný patrový knížecí palác na zděné podezdívce a obdélném půdorysu (podobně jako tehdy i na Pražském hradě). Jeho konkrétní podoba ani poloha však není dodnes známa. Areál hradiska byl opevněn 5 m širokým valem s hlinito-kamenným jádrem založeným na pravěkých kulturních vrstvách. Vnější i vnitřní stěnu valu zabezpečovaly silné svislé zídky. Vnitřní trámové konstrukce uvnitř valu nebyly nalezeny. Val musel… číst dále
|
Přihlášení |
