Nejvýše položený hrad na Moravě (709 m.n.m). Vznik skalního hrádku datován do 2. pol. 14. stol., s přesahem do 15. stol.. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.
Nepatrné reliéfní pozůstatky skalního hrádku nalezneme na vrcholcích uskupení pískovcových skal Hostýnských vrchů nesoucích stejné jméno jako hrádek-Skalný. Skály, na kterých hrádek stával, ční do výšky 709 m.n.m, čímž tak předběhl výškový primát nedalekých asi 1,5 km vzdálených Obřan (704 m.n.m) o 5 m a stal se tak nejvýše položeným hradem na Moravě. Na Skalný vede modře značená turistická trasa z Hostýna, v délce necelých 2,5 km. Na lokalitu se lze dostat také po modré od Rusavy, a to přibližně ve stejné vzdálenosti jako z Hostýna.
Ondřej Štěpánek podle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, 2001, 10.9. 2007
popis
Areál hrádku se nachází zhruba na obdélné plošině (cca 35 x 23 m), ze které trčí skály. Tato plošina je ze dvou stran obehnána náznaky příkopu širokého asi 10 m a náznakem valu. Od dalšího skalního suku na jihovýchodě dělí plošinu asi 12 m široká upravená rozsedlina. Tento skalní suk však stavebníkem nejspíše nebyl, patrně pro svou rozeklanost, využit. Oproti tomu jižní bradlo, které na plošinu navazuje, nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby. Jelikož další zástavba (pokud byla) byla také lehké dřevěné konstrukce, není již dnes pouhým okem patrná a je proto vhodné provést na tomto velmi zajímavém místě plošný archeologický průzkum.
Ondřej Štěpánek podle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, 2001, 10.9. 2007
historie
Podle nálezů ze sondážního průzkumu je lokalita datována do druhé poloviny 14. století. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.
