
Hrad Rukštejn je nedaleko Jihlavy, mám takový pocit, že vlakem se jede až do Přímělkova odkud je to 1km po turistické značce. Hrad je asi 12 km vzdušnou čarou JJv od Jihlavy. (Díky za informace BV)
Z obou zastávek vedou k hradu turistické značky. Pokud jedete autem, nespoléhejte se na to, že se s ním dostanete až k hradu – vedou k němu buď ryze lesní, nebo značně rozbité cesty, auto je tedy lepší odstavit v některé z blízkých vesnic. Ve všední dny je také možnost dostat se autobusem do Panské Lhoty, odkud se dá na hrad taky v pohodě dojít (cca 1,5 km); autobusové spojení je však i v pracovní dny velmi omezené, o víkendech a svátcích žádné. Na hradě probíhá od r. 1981 v období letních prázdnin archeologický výzkum. Je tedy nezbytné respektovat místa, kam návštěvníci právě nemohou kvůli probíhajícímu výzkumu vstoupit, a to i v době, kdy tam archeologové nejsou! Hrad v několika posledních letech také prošel (a stále prochází) nezbytnými stavebními úpravami, aby nebyla ohrožena bezpečnost návštěvníků padajícími kameny, zdivem či omítkou. Je v plánu i zpřístupnění hradní věže, avšak pouze za pěkného počasí. Od Rokštejna vede značená stezka do nedaleké Brtnice (cca 6 km převážně lesem), kde je po velmi dlouhé době veřejnosti zpřístupněný tamní zámek..
Naděje se však nesplnily a rozsáhlý újezd získal brtnický Hrut z Kněžic (1213–1259) z rodu Hrutoviců, který postavil k jeho ochraně hrad, připomínaný poprvé v r. 1289; tehdy se podle něho nazývali bratři Bernart, Zdislav a Vrš z Rukštejna. Hrutovici postoupili v r.1360 hrad Rukštejn (Rokštejn) a vsi Stařeč, Slavice, Římov, Okříšky, Číchov, Petrovice, Jestřebí, Přibyslavice, Čáslavice, Smrčné (dnes Dolní Smrčné), Lhotu, (dnes Panská Lhota), Uhřínovice a Malé markraběti Janu Jindřichovi, který odkázal v r.1371 zboží svému synu Janu Soběslavovi. Koncem 14. a počátkem 15. století se stal hrad opěrným bodem moravských markrabat proti vzrůstající moci Jihlavy. Nepřátelství vyvrcholilo v r. 1402 přepadením Jihlavy vojsky markraběte Prokopa. Jan Soběslav zastavil hrad v r. 1378 Hynku z Valdštejna, jehož syn Jindřich stál na počátku husitských válek na straně císaře Zikmunda po boku města Jihlavy. Synové Jindřicha z Valdštejna Zdeněk a Jindřich však přešli na stranu husitů a velmi škodili Jihlavským. Při hospodářském vyrovnání v r. 1444 se mluvilo o vrchním a dolním hradě Rukštejně. Jako jinde ani u Rukštejna však nešlo o dva hrady, nýbrž pouze o horní a dolní část jednoho hradu. Tehdy náleželi k Rukštejnu někteří manové. Ještě za krále Jiřího z Poděbrad byl majitel hradu Hynek z Valdštejna věrným stoupencem královým a škodil Jihlavským. Za válek česko-uherských však Korvínovi přívrženci Rukštejn pobořili a od té doby je v troskách; v 16. století se připomíná jako pustý. Obtížně přístupný hrad stával na vyvýšenině u Přímělkova nad ústím Brtníčky a střežil cestu k Jihlavě. Měl přirozenou ochranu ve skalních útesech, které jeho opevnění doplňovaly; navíc na severní a západní straně byl chráněn rybníkem. Materiál ke stavbě hradu byl získán z lomu, vzdáleného asi 250 m na jihovýchod od dnešní zříceniny. Příchod k hradu od severu k jihu byl chráněn opevněním, hradbami, příkopem a několika věžemi. Vlastní hradní objekt tvořil palác, kaple a vedlejší obytná stavení i mohutná čtyřhranná věž, jejíž zříceniny dodnes svědčí o velkoleposti středověkého feudálního sídla stejně jako zbytky hradního ochozu a hlavních zdí..