© Vlky, Jirka Čížek
PALÁC - prohlídkový okruh s průvodcem. Popis velkého nádvoří, prohlídka čtyř zpřístupněných místností Břeňkova paláce s expozicí modelů hradu, přibližující stavební vývoj jednotlivých fází, dále pak archeologické nálezy z hradu a výstava kamnových kachlů. Prohlídka pokračuje na vyhlídkovou terasu, dále přes šenkovní schodiště do prostor největšího sklepení. Okruh končí návštěvou hradní hladomorny. Doba prohlídky cca 45 minut. VĚŽ - prohlídkový okruh s průvodcem. Prohlídka začíná na velkém hradním nádvoří, pokračuje na malé nádvoří se studnou, černou kuchyní a lednicí, následuje prohlídka nejstarší části hradu a vystoupání na věž (donjon). Prohlídka pokračuje do nejspodnějších částí hradního sklepení s přírodní krápníkovou výzdobou. Doba prohlídky cca 45 minut. PALÁC A VĚŽ - kombinace obou hlavních prohlídkových okruhů, doba prohlídky cca 90 minut. Prohlídky bez průvodce (zpoplatněné): NÁDVOŘÍ - samostatné prohlídky spodního velkého nádvoří… číst dále
Zakladateli hradu byli okolo roku 1300 páni ze sousedních Budětic, z rodu pánů z Velhartic. Do psaných dějin vstupuje Rabí až roku 1380, kdy bylo majetkem Půty Švihovského z Rýzmberka. V letech 1420–21 byl hrad dvakrát dobyt husity a při druhém obležení zde Jan Žižka přišel o druhé oko. Škody z těchto dobytí byly záhy odstraněny a okolo roku 1490 započala velkolepá pozdně gotická přestavba, probíhající patrně za účasti Benedikta Rejta. Ve 30. letech 16. století byla přerušena finančním úpadkem Rýzmberků, způsobeným jistě především mimořádně nákladnými přestavbami jejich hradů. Jeho následkem byl v roce 1547 i prodej Rabí, které se v roce 1570 dostalo do držení Chanovských z Dlouhé Vsi. Hrad, který ztratil rezidenční funkci, nebyl již na počátku 17. století v dobrém stavu a za třicetileté války byl vypleněn a zpustl docela. Prvá fáze hradu z počátku 14. století nedosahovala velkých rozměrů. Zřejmě od… číst dále
Založení hradu Rabí není písemně doloženo. Usuzuje se však, že jeho zakladateli byli páni z Velhartic, jimž prokazatelně koncem 13. století patřil nedaleký hrad Budětice. Po celou první polovinu 14. století, kdy se stavbou hradu bylo započato, nemáme žádné písemné zmínky ani o zakladateli ani o majiteli některé blízké lokality. Poprvé jsou pro nejbližší oblast zmínky v r. 1362 o Švihovských z Rýzmberka. Nejstarší údaj o hradu Rabí je z r. 1380, kdy se po něm píše Půta Švihovský. V té době však nejstarší část hradu již stála nejméně 50 let. Kdy a jak získali Rabí Švihovští od Velhartických, nevíme. Bylo to někdy před r. 1380 snad koupí nebo na základě příbuzenských vztahů. Na konci 14. nebo na počátku 15. století bylo Rabí rozšířeno a znovu opevněno, takže se stalo jedním z nejpevnějších hradů v Čechách. Bylo to podmíněno jeho historickou úlohou. Po r. 1399 zdědil totiž Rabí po svém bratru Půtovi Břeněk Švihovský, který… číst dále
V dubnu roku 1420 objevil se Jan Žižka po prvé před hradbami Rabí, aby zničil moc svých zapřisáhlých odpůrců. Hrad byl považován za nedobytný. Proto sem byly sneseny z okolí kostelní poklady i panský majetek: klenoty, zlato, roucha, zbroj. Husité se obořili na hrad nečekaně prudkým útokem. Po krátké střelbě přitrhli k hradbám, zapálili některé budovy v hradě, vyplnili příkopy slamou a chrastím a dostali se k hradbám. Zlezli je a vnikli do nádvoří. Posádka byla bezmocná proti husitským pavézám a cepům. Ustupovala z nádvoří do nádvoří, až se konečně celý hrad octl v rukou rozlícených útočníků, kteří nehodlali nikoho z obyvatel hradu živiti. Sedm kněží a mnichů, kteří se tu skryli, bylo vrženo do ohně a podobný osud hrozil i rodině pana Půty. Leč Žižka ji vzal v ochranu a zakázal další krveprolévání. Cenné věci, které tu byly uschovány, poručil snésti na hromadu a spáliti. Jen brnění, zbraně, oděv… číst dále
|
Přihlášení |
