Strečno

Slovenská národní kulturní památka-hrad Strečno-velkolepá zřícenina kdysi jednoho z nejvýznamnějších slovenských (hornouherských) hradů na vysoké kolmé skále nad levým břehem Váhu poblíže stejnojmenné obce. Hrad se nachází na začátku velmi úzké soutěsky, tzv. Strečnianského prielomu, kterou zde masívem Malé Fatry vytvořila dravá řeka Váh. Soutěska lemující klikaté meandry řeky spojuje oblast Turčianské kotliny s jeho centrem ve městě Martin, bývalý Turčianský Svätý Martin, s nejvýznamnějším centrem severozápadních Uher (Slovenska) Žilinou od níž Strečno leží jen necelé 3 km na východ. Hrad Strečno tvoří neodmyslitelnou kulisu cesty na sever Slovenska, do malebné oblasti Turiecu, Liptova a Tater. Společně s nedalekým Starhradem (Starým hradem), nacházejícím se nedaleko proti proudu Váhu nad levým břehem řeky, kdysi vytvářel unikátní středověkou pevnost chránící celý zdejší kraj a obchodní cestu procházející Povážím. Nepravidelný tvar a stavební utváření hradu Strečno bylo vesměs podmíněno jeho situováním na hraně vysoké kolmě skalní stěny vypínající se nad Váhem. Tady bylo umístěno nejstarší hraní jádro tvořené kamennou hradbou obepínající malý dvorek s dovnitř vetknutou mohutnou hranolovou kamennou věží v jihozápadním nároží. Nejstarší palác a kaple se nacházely v severní části dvorku. Vedle věže byla brána, přístupná mostem přes příkop na jižní straně. K obytným budovám přiléhalo na severu předhradí s velkou věží na hraně skály nad řekou. Později byla vnitřní obytná část hradu rozšířena o nový dvoupatrový palác přistavěný na východ až na hranu skály. Za rodu Kostkovců byl hrad rozšířen o nové renesanční předhradí, které splňovalo všechny základní vojenské požadavky té doby. V polovině 17. století, po třicetileté válce, bylo opevnění hradu na přístupové západní straně doplněno třemi bastiony, které se však zachovaly pouze na dobových vyobrazeních. Návštěvník procházející hradní expozicí…  číst dále