
Poutní hřbitovní kostel sv. Michaela byl postaven ve 13. století. Jako doba jeho vzniku je většinou uváděn rok 1238, podle P. V. Grmely je však tento závěr nesprávný (středověké falsum) a kostel byl postaven až koncem 13. stol. Raně gotický kamenný kostel s románskými prvky je obklopen hřbitovem, ohraničeným kamennou zdí, v jihovýchodním rohu je vysunutá márnice. Kostel jako filiální spadá do farnosti Bystřice nad Pernštejnem. Název „Kostel u sedmi borů“, objevující se v bystřických matrikách vychází z toho, že kostel dříve obklopovala řada borovic. Poslední z prastarých stromů zlámala vichřice r. 1976. Kostel s obdélnou lodí je spojen s téměř čtvercovým presbytářem triumfálním obloukem. Sakristie byla přistavěna dodatečně r. 1783, kdy bylo přistavěno horní patro věže (stavbě předcházela nižší zvonice s dřevěným patrem / 16. stol.). V interiéru kostela je kamenná křtitelnice z nedvědického mramoru kalichového tvaru… číst dále
Dle legendy tudy v dobách Velké Moravy putoval se svou družinou věrozvěst sv. Metoděj. Průvod srdečně přijal pán z Vítochova, jenž se předtím již mnohé o světci a jeho činech doslechl. Světcova moudrost na pána zapůsobila natolik, že jeho prostřednictvím přijal novou víru – křesťanství – a dal sebe i svou rodinu pokřtít. Před Metodějovým odchodem slíbil, že na památku jeho návštěvy nechá vystavět kapli a svůj slib brzy skutečně dodržel. Za čas Metoděj znovu zavítal do těch končin, spatřil kostelík, vzpomněl na slib, který mu tehdy vladyka dal, a kostelík slavnostně vysvětil. Praví se, že dodnes dochovaný mramorový oltář a křtitelnice pocházejí právě z těchto časů, a tedy svatého Metoděje pamatují.