Milštejn

Pod hradem vedla důležitá obchodní cesta ze Žitavy přes Ojvín na Cvikov, Českou Lípu a dále do Čech a je tedy pravděpodobné, že hlavním úkolem hradní posádky bylo střežit bezpečnost kupců. Tvar skaliska, z něhož se původně vypínaly tři vrcholky, určil nepravidelný půdorys hradiště, obehnaného pevnou hradbou se střílnami, která vyplňovala i průrvy mezi skalami. Dvojice bran, jedna vytesaná do pískovce a druhá zděná, zachycená ještě na rytinách z druhé poloviny 19. století, umožňovala přístup do hradu od severozápadu. Areál hradiště se skládal z nižšího předhradí a výše položeného hlavního nádvoří s věží a cisternou na zásobu vody. Po ostatních stavbách, především po obytném paláci, se nedochovaly žádné pozůstatky. Hrad, založený Berky z Dubé, byl s tímto rodem spjat po celou dobu své existence a jedna větev rodu byla jeho jménem i označována. První známá zmínka o hradu Milštejně je v zápise z r. 1343 o loupeživém řádění Míšňanů v okolí Žitavy a Ojvína, ale teprve z l. 1362–1391 se dochovalo i nejstarší jméno držitele Milštejna, jímž byl Jindřich Berka. Na konci 14. století přešel Milštejn do rukou jeho čtyř synů, z nichž po otcově smrtí v r. 1404 získal milštejnské panství Hynek Berka z Dubé. Tehdy k hradu patřilo městečko Cvikov a vsi Kunratice u Cvikova s tvrzí, Lindava, Velký Grunov, Horní a Dolní Světlá, Mařenice a Krompach. Katolické smýšlení pánů z Dubé i poloha Milštejna v těsné blízkostí zemské hranice s Lužicí určovaly osudy hradu v době husitské. Byl v úzkém spojení s lužickým šestiměstím, kam držitelé hradu, od r. 1419 Jaroslav a od r. 1429 společně s ním i jeho bratr Jindřich Berka z Dubé, posílali zprávy o pohybech husitských vojsk. Husitská tažení se však Milštejnu vyhnula. Také později, v době válek sousedních Vartemberků s Lužičany, udržoval Jindřich Berka, od r. 1433 jediný pán na Milštejně, přátelské styky s lužickými městy a jeho zboží bylo za vpádů ušetřeno. Zkáza, které hrad unikl při válečných událostech, však záhy přišla z jiné strany. V r. 1454 získal Jindřich Berka od krále Ladislava město Lipou (dnešní Českou Lípu). Spojení milštejnského panství s Lipou a v r. 1502 za Petra z Lipé také s panstvím zákupským znamenalo, že vrchnost přenesla své sídlo do těchto živějších center a význam Milštejna upadal. Městečko Cvikov a všechny vsi, které dříve patřívaly k hradu, byly od té doby počítány k Zákupům a neobydlený hrad chátral. Již na konci 16. století byl zcela pustý a po třicetileté válce dokonala lidská ruka dílo zkázy. Lámání pískovce, vhodného na výrobu mlýnských kamenů, podle nichž dostal již ve středověku vrch své jméno, se rychle rozmáhalo, až v 19. století nabylo téměř průmyslových forem. Těžbě musely ustoupit nejen věže a ostatní zdivo otřesené výbuchy náloží, ale lom pohltil i část skály, na níž hrad stával. Dnes již existenci hradu Milštejna připomínají pouze skrovné zbytky hradeb mezi skalami..