© Karel Husák, 07/2011
Zámek se nachází na ostrohu nad řekou Labe. Toto místo mělo v minulosti strategický význam, pod zámkem byl brod přes Labe na cestě spojující Prahu a Horní Lužici. Již ve 12. století stával na tomto místě hrad, který byl koncem 17. stol. prakticky celý zbořen a na jeho místě byl za Lobkoviců postaven nový zámek.
Vlastní zámek tvoří tři křídla okolo dvora o ploše 58,5 x 54 m. Na jižní straně je spojovací krček a v jeho ose je vstupní brána nad níž se zvedá dole čtyřboká a nahoře osmiboká mohutná věž ukončená lucernou.
turistické zajímavosti:
Zajímavost č. 1: Lobkowiczký zámek v Roudnici nad Labem byl jednu dobu centrem alchymie, ve které konkuroval i Pražskému hradu. ...Zajímavost č. 2: V zámku je přibližně 180 pokojů a dalších místností. Zajímavost č. 3: Do Roudnice nad Labem se můžete nechat odvést historickým Podřipským motoráčkem či Cyklobusem i pro pěší..
Stavbu hradu v této pro 12. stol. strategicky významné lokalitě zahájil Jindřich Břetislav, který byl synovcem krále Vladislava I, byl biskupem pražským a později byl císařem jmenován panovníkem českého knížectví. ...Tomu odpovídá i letopočet 1189/90 získaný dendrochronologicky ze zbytků výdřev křížových kleneb v přízemí románské části. Původní románsky hrad měl obdélníkový půdorys a sedm bašt. Hrad měl rozměry 39 x 15 m a síla zdí při základu dosahovala až 1,9 m. Hrad se postupně rozrůstal zejména za biskupa Jana IV. z Dražic o gotické přístavby. V rozšiřování hradu pokračoval i arcibiskup Arnošt z Pardubic, kdy byla zahájena stavba věže o průměru 15 m. Věž byla dobudována roku 1371 a byla v ní zřízena hradní kaple. V roce 1380 byla vlastní výstavba hradu ukončena. V roce 1421 byla Roudnice zastavena Janu Smiřickému a tím se natrvalo dostala do rukou světské šlechty a roku 1467 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího a byl silně poškozen. V polovině 16. století byl chátrající hrad opravován a přitom vznikla na východní straně zámku jednoposchoďová budova s arkádami v poschodí s 22 pokoji. Ke konci 16. století přešel hrad do majetku Viléma z Rožmberka a začal být přestavován. Po těchto přestavbách je nazýván již zámkem. Po smrti Viléma se jeho manželka, které zámek odkázal znovu provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z větve Lobkowiczů. V roce 1672 bylo učiněno zásadní rozhodnutí za knížete Václava Eusebia z Lobkowicz. Starý hrad byl se všemi budovami zbourán až na zbytky románských sklepů a přízemí z baštami v severním křídle. Nový zámek měl tři obytná křídla kolem čtvercového dvora. Ke konci 17. století měl zámek již přes 180 místností. Vybavení interiéru bylo dokončeno až počátkem 18. stol. V 18. století stíhala zámek jedna pohroma za druhou a až ke konci 18. století za Josefa Františka Maxmiliána Lobkowicze dosáhl zámek opět plného lesku. Za II. světové války sloužil zámek jako kasárna německé armádě. V r. 1940 byla na zámku jedna z největších šlechtických knihoven nejen v Čechách, ale i v Evropě (měla na 100 tisíc svazků). V roce 1948 byl zámek zestátněn a v roce 1951 byly sbírky rozvezeny do různých památkových objektů v Čechách. Zámek dostala do užívání armáda a do r. 2009 zde byla vojenská hudební konzervatoř. V 90. letech 20. stol. byl zámek v restituci navrácen rodině Lobkowiczů. Zámek byl po nějakou dobu nepřístupný veřejnosti, zpřístupněn v červenci r. 2012..
|
Přihlášení |
