© Dominik 06/2024
Pravěk Kyjovska - archeologická expozice, dokladující osídlení Kyjovska od starší doby kamenné až po osídlení Slovany.
Cesta slovácké vesnice od feudalismu k socialismu - etnografická expozice, první část se věnuje vývoji lidového oděvu s ukázkou základních krojových typů Kyjovska a ukázku interiéru slováckého domu - konkrétně jizby. Druhá část nabízí pohled do "dvora, kuchyně a ložnice", ilustruje, jak fungovalo hospodářství, jaké nádobí či nářadí se používalo. S ukázkou jizbového koutu s vysoko vystlanou malovanou postelí z roku 1863, kolébkou, malovanou truhlou s dřevěnými hračkami kyjovského hračkáře Pulsbergra.
Přírodovědná expozice - nově otevřena r. 2004. Představuje přírodovědné sbírky formou velkoplošného dioramatu, vč. autentických zvukových nahrávek. Velkoplošné diorama zahrnuje nejvýznamnější biocenózy našeho regionu: lesostep s ukázkou staré vinice, karpatská bučina a dubohabřina a aluviální louka s rybníkem. Jednotlivé biotopy do sebe plynule přecházet a návštěvníci mohou vidět jednotlivé živočichy představené v jejich přirozeném prostředí.
Expozice je doplněna o paleontologickou sbírku Andělína Odstrčila, součástí je latexový otisk kyjovské hnědouhelné sloje a obraz Krajina Kyjovska v mladších třetihorách, který zachycuje živočichy a rostliny vyskytující se v tomto období v našem regionu (malíř Petr Modlitba).
Prvním světským držitelem Kyjova, jenž koupil městečko od kláštera Hradiska, byl Jan Kuna z Kunštátu (od r. 1539), který začal blízko zbořeniště tvrze přímo pod svahem, na němž stál kostel, stavět renesanční zámek. Jeho průčelní stěna byla obrácena na západní stranu. ...Zde byl také vchod, který na rozdíl od nynějšího vchodu ležel poněkud jižněji. Z někdejší zámecké stavby se dochovaly pouze dvě třetiny. Nejsevernější část, přiléhající ke svahu, byla zničena požárem v r. 1636, takže ji bylo nutno později vybudovat na starých základech znovu. Na rozdíl od starších jižnějších částí s valenou a křížovou klenbou má už obytné prostory s rovným stropem. Z konce 18. století pochází podlouhlá přístavba s neckovitou klenbou, napojená na obě dochované nejstarší části budovy. Proto byl hlavní vchod do budovy přeložen do severní části. Kyjovská vrchnost bydlela na zámku jen krátce. V r. 1548 se totiž Kyjov vykoupil z poddanství dalšího majitele kyjovského panství, Jana Kryštofa Kropáče z Nevědomí, a stal se nejdříve městem komorním a pak královským. Zámek sloužil později jako ubytovna pro městské služebníky i pro důstojníky místní posádky. V r. 1911 bylo jižní i západní zámecké průčelí vyzdobeno sgrafity Jan Köhlera, na nichž jsou zobrazeny postavy Jana Kuny z Kunštátu a Janu Kropáče z Nevědomí i hlavní vývojové etapy kyjovského velkostatku. V letech 1926 - 1928 se do zámku postupně přestěhovaly sbírky městského muzea, kterému původní prostory přestávaly kapacitně postačovat. V nových prostorách bylo muzeum otevřeno pro veřejnost 20.5.1928. R. 1953 se z městského muzea stalo muzeum okresní, vlivem nového územního uspořádání se r. 1964 stalo pobočkou Okresního muzea v Hodoníně. V letech 1972 - 1974 proběhla generální oprava zámečku, při které byly muzejní sbírky instalovány do nových expozic. Součástí sbírek je také cenná knihovna (mj. vzácné tisky z 15. - 18. stol.; celkově přes 15 tisíc svazků). R. 2010 otevřena nová přístavba Vlastivědného muzea vedle zámečku.
|
Přihlášení |
