Zaniklé jádro hradu
Místo původní zástavby hradního jádra. Počátkem 19. stol. byly zbytky hradu odstraněny a místo upraveno na hřbitov.
© Luděk Pitter 06/2006
Areál bývalého hradu se nachází v západní části Janovic nad Úhlavou. Areál je od východu ohraničen vodním náhonem mlýna, který pro svůj tok využívá bývalý hradní příkop a od západu potokem Jelenka. Dáme-li se z náměstí směrem ke kostelu sv. Jana Křtitele a před kostem odbočíme z hlavní průjezdní komunikace vlevo do postranní uličky vedoucí mezi kostelem a domy, povede nás tato slepá komunikace kolem vstupního objektu předhradí s průjezdem až k zamčené brance, dnes již také zanikajícího hřbitova, v jehož místech stávalo jádro hradu.
Vlastní jádro hradu mělo pravděpodobně rozměry 25 x 40 m a bylo původně obklopeno ze všech čtyř stran vodním příkopem a valem. Na západě a jihu dosahoval příkop šířky až 40 m. Val je dochován nejlépe na jižní straně, kde dnes ještě dosahuje výšky 6 metrů. ...Zbývající nadzemní části hradu byly odstraněny počátkem 19. stol., kdy byla bývalá plocha jádra hradu změněna na hřbitov. Dodnes se dochoval zbytek bašty v severozápadním nároží. Druhá část hradu – předhradí byla původně od jádra oddělena také vodním příkopem. Od severu a východu chránila předhradí zeď a vodní příkop, který zůstal zčásti zachován, neboť byl využit k vedení mlýnského náhonu. Skutečný vzhled podhradí není znám. Dodnes se dochovalo jádro budovy s průjezdem a část východního obvodového zdiva. Vzhled předhradí byl změněn přestavbami v 16. stol. Tak se dochoval i gotický portál, jež byl druhotně osazen poblíž vnitřního nároží severního a východního křídla v průběhu přestaveb.
Přesná doba zaležení Janovic není známa. Předpokládá se, že hrad založil Jan z Janovic, který byl držitelem janovického šlechtického statku v roce 1290. Po smrti Jana rod pánů z Janovic tento statek ztrácí a král Jan Lucemburský jej v 1. ...pol. 14. stol. dává do držení Petrovi z Rožmberka, avšak ještě v 1. pol. 14. stol. jej získává Bohuslav, nejspíše syn Jana a tak se statek vrací zpět do majetku rodu pánů z Janovic. Za Oldřicha v 1. pol. 15. stol. byl majetek rodu rozšířen koupí poloviny statku Bystřice nad Úhlavou. Později jeho vnuk Heřman po roztržce s králem Vladislavem II. musel uprchnout ze země a hrad na krátko získal Petr Suda z Řeneč a učinil z hradu sídlo lupičů. Po té co byl Petr Suda vojenskými oddíly z Klatov a Plzně zahnán na útěk a došlo k urovnání sporu Heřmana s králem, získal Heřmanovo syn Oldřich panství nazpět a v 1. pol. 16. stol. se stal statek svobodným. Po Bílé hoře se však stal statek manským. Janovští drželi Janovice od 13. stol. až do 30. října 1674, kdy byl zadlužený statek prodán pražskému arcibiskupovi Matyáši Ferdinandu Sobkovi z Bilenberka. Koncem 17. stol. se majitelem statku stal Vilém Albrecht z Kolovrat, a Janovice připojil k Dešenicím, jež se později spolu s Janovicemi staly součástí bystřického panství, k němuž patřily až do 20. století..
|
Přihlášení |
