Zaniklé jádro hradu
Místo původní zástavby hradního jádra. Počátkem 19. stol. byly zbytky hradu odstraněny a místo upraveno na hřbitov.
© Luděk Pitter 06/2006
Vlastní jádro hradu mělo pravděpodobně rozměry 25 x 40 m a bylo původně obklopeno ze všech čtyř stran vodním příkopem a valem. Na západě a jihu dosahoval příkop šířky až 40 m. Val je dochován nejlépe na jižní straně, kde dnes ještě dosahuje výšky 6 metrů. Zbývající nadzemní části hradu byly odstraněny počátkem 19. stol., kdy byla bývalá plocha jádra hradu změněna na hřbitov. Dodnes se dochoval zbytek bašty v severozápadním nároží. Druhá část hradu – předhradí byla původně od jádra oddělena také vodním příkopem. Od severu a východu chránila předhradí zeď a vodní příkop, který zůstal zčásti zachován, neboť byl využit k vedení mlýnského náhonu. Skutečný vzhled podhradí není znám. Dodnes se dochovalo jádro budovy s průjezdem a část východního obvodového zdiva. Vzhled předhradí byl změněn přestavbami v 16. stol. Tak se dochoval i gotický portál, jež byl druhotně osazen poblíž vnitřního nároží severního a východního křídla… číst dále
Přesná doba zaležení Janovic není známa. Předpokládá se, že hrad založil Jan z Janovic, který byl držitelem janovického šlechtického statku v roce 1290. Po smrti Jana rod pánů z Janovic tento statek ztrácí a král Jan Lucemburský jej v 1. pol. 14. stol. dává do držení Petrovi z Rožmberka, avšak ještě v 1. pol. 14. stol. jej získává Bohuslav, nejspíše syn Jana a tak se statek vrací zpět do majetku rodu pánů z Janovic. Za Oldřicha v 1. pol. 15. stol. byl majetek rodu rozšířen koupí poloviny statku Bystřice nad Úhlavou. Později jeho vnuk Heřman po roztržce s králem Vladislavem II. musel uprchnout ze země a hrad na krátko získal Petr Suda z Řeneč a učinil z hradu sídlo lupičů. Po té co byl Petr Suda vojenskými oddíly z Klatov a Plzně zahnán na útěk a došlo k urovnání sporu Heřmana s králem, získal Heřmanovo syn Oldřich panství nazpět a v 1. pol. 16. stol. se stal statek svobodným. Po… číst dále
|
Přihlášení |
