Dvoupalácové hradní jádro
© Dušan Dohňanský 04/2020
Jádro hradu zaujalo vrchol strmé homole v klesajícím severovýchodním hřbetu kopce Barvínek nad údolím Rusavy. Od hřbetu je homole oddělena sedlem, ve kterém byl vyhlouben čelní příkop. Na vrcholu homole stálo nepravidelně lichoběžné hradní jádro o rozměrech přibližně 54 x 18 m. Jeho podélná osa je ve směru jihozápad-severovýchod. Proti sedlu tak bylo hradní jádro pootočeno kratší stranou a pravoúhlým nárožím. Mohlo tak lépe vzdorovat případnému útoku z této nejvíce zranitelné strany. Severovýchodně od jádra hradu bylo na plošině pod homolí obdélné předhradí. Jeho podélná osa je také ve směru jihozápad-severovýchod. Podélná osa celé hradní dispozice je tedy shodná s orientací hřbetu kopce Barvínek. Krátké severovýchodní čelo předhradí se vstupní bránou chránil čelní příkop s valem. Boční severozápadní stranu dispozice chránil patrně jen příkrý svah bez zemního opevnění. Boční jihovýchodní stranu mohl chránit příkop s valem, který by tak spojil oba… číst dále
Hrad Křídlo stával nad vsí Chomýží; svůj název odvozoval od vysunutého křídla protáhlé hory Barvínku, která střežila vstup do údolí Rusavy. I když prvou zprávu o hradě máme až z r. 1365, byl podle stavebních dispozic vybudován asi počátkem 14. století. V r. 1365 postoupil Vlk z Dobrotic, syn Záviše z Dobrotic, hrad Křídlo spolu s třetinou Chomýže, částí Chlumečného a polovinou Rymic Vilémovi z Kunštátu. Po jeho smrti (1374) prodal poručník nezletilých dětí Heralt z Kunštátu hrad Ctiboru z Cimburka, který se pak psal i z Křídla; jeho rod držel hrad až do r. 1437. V l. 1437 – 1460 jej vlastnili Herburt a Leonart z Bořitova, jinak z Počenic. V l. 1460 – 1480 náležel hrad Křídlo Machně z Krčmaň, vdově po Herburtovi z Bořitova. Ta se pro svůj rozmařilý život dostávala do četných finančních nesnází, z nichž hledala východisko v padělání hodnotných uherských mincí z doby Matyášovy, které… číst dále
První zpráva o hradě, ale hrad byl podle stavebních dispozic vybudován asi počátkem 14. století. V tomto roce postoupil Vlk z Dobrotic, syn Záviše z Dobrotic, hrad Křídlo spolu s třetinou Chomýže, částí Chlumečného a polovinou Rymic Vilémovi z Kunštátu.
Zemřel Vlk z Dobrotic a poručník nezletilých dětí Heralt z Kunštátu prodal hrad Ctiboru z Cimburka, který se pak psal i z Křídla.
Rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše.
Hrad vlastnili Herburt a Leonart z Bořitova, jinak z Počenic.
Hrad Křídlo náležel Machně z Krčmaň, vdově po Herburtovi z Bořitova. Ta se pro svůj rozmařilý život dostávala do četných finančních nesnází, z nichž hledala východisko v padělání hodnotných uherských mincí z doby Matyášovy, které prováděla přímo na hradě.
Se na krátkou dobu hradu Křídla zmocnil jeden z Machniných věřitelů Albert Kostka z Postupic.
Bylo prodáno panství i se zbořeništěm hradu, který již nebyl nikdy již obnoven.
|
Přihlášení |
