Kost
Petr Pokorný © 2004
1. Rod Kinských v Čechách - interiéry hradu, kolekce pušek, pistolí a zbraní. Rodinný nábytek a portréty české šlechtické rodiny.(délka okruhu 50 - 60 min.).
2. Mučírna - trestní právo v 16. - 18. století (délka okruhu 50 - 60 min.).
3. Spojený 1. a 2. okruh (délka okruhu 90 - 100 min.).
4. Zkrácený okruh - exteriéry hradu, doplňkový okruh (délka okruhu 30 min.).
plus
13. komnata s katem Heřmanem
Podobu první fáze hradu známe velmi nedostatečně i díky tomu, že se se změnou komunikačního schematu v druhé fázi zřejmě změnila i celá teréní situace, což měkké pískovcové podloží vcelku dobře umožňovalo. Původně se do hradu vcházelo nejspíše od severu a jediným nesporným pozůstatkem jeho prvé fáze je čtverhraná obytná věž s okoseným nárožím v severozápadním nároží jádra, vystavěná z pískovcových kvádrů menších rozměrů. Při přestavbě v poslední třetině 14. století, provedené ze štuk, byl prostor přístupu k hradu odlámán a nový přístup veden spirálově okolo nyní samostatné skály, na níž se vypíná velká obytná věž lichoběžníkového půdorysu. Obytnost horního patra dokládá krb, který byl v jejím posledním patře. Dnešní poslední patro s velkými okny ve výklencích se sedátky, prevétem a architektonicky náročně pojednaným trezorem, vzniklo až v poslední etapě této stavební fáze.
Zachovalý hrad na pískovcové skále v údolní poloze nedaleko Sobotky. Hrad založil patrně Beneš z Vartenberka před rokem 1349. Po roce 1370 byl Petrem z Vanrtenberka radikálně přestavěn. Po pánech z Házmburka přešla Kost roku 1497 do rukou Šelmberků, kteří se též zapsali do její podoby. Po roce 1524 hrad drželi Biberštejnové, kteří ho rozšířili a renesančně přestavěli. Za Lobkoviců okolo přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny 16. století vznikla celá jižní část dnešního areálu včetně hospodářských budov s pivovarem. Albrecht z Valdštejna se chystal na velkorysou přestavbu, navezl dříví, ale byl zavražděn. Svoji rezdenční funkci ztratil hrad roku 1590 s posledním zde bydlícím majitelem Oldřichem Felixem z Lobkovic (1580 – 1590), dále zde byla již jen správa panství s byty úředníků a dalších zaměstnanců. Roku 1635 hrad nevýznamně vyhořel. Koncem 17. stol. za Černínů byl jeho palác upraven na sýpku a zbytek utilitárně využíván.… číst dále
Páni, kteří sídleli na Kosti, měli slušné příjmy ze svých statků i z význačných, výnosných úřadů, které zastávali, jako na příklad pan Petr z Kosti, hofmistr císaře Karla IV. Název Kost, jenž v nás budí představu nedostatku, nepřiléhal dobře k blahobytu hradních pánů, o nichž lidé říkali: „Na Kosti se páni dobře mají.“ Zato však dobře vystihoval tvrdost a nedobytnost hradu. Pověst vypravuje, že i Žižka přitáhl před Kost a začal ji dobývati. Dodnes ukazují tu Žižkův kamenný stůl a skálu, pod níž odpočíval. Kterýsi kameník, který tu lámal kámen, vytesal na ní hlavu s přílbicí a dle ní říká se tady „U Žižkovy hlavy“. Když nemohl Žižka hradu dobýti, zvolal prý rozhořčeně: „Kost patří psu!“ – a odtáhl od hradu dále. A tak stojí Kost, odolavši útokům vojsk i zubu času, dosud vzdorně a pevně jako před dávnými lety a stále ještě o ní platí verše Svatopluka Čecha: Hrdá Kosti, tvrdá Kosti, jak se mocně zvedá… číst dále
|
Přihlášení |
