Himlštejn

Je to okolo 3 km, ale i cesta na Bezděz je proti tomu procházka růžovou zahradou. Jdete po zelené lesní cestě, která se následně začne prudce zvedat, abyste přes louku přešli k lesní pěšince, kterou se mnoho turistů asi neubírá, jak je zarostlá. Asi mě měly místní názvy varovat. Peklo a Nebesa. Stráží nad Ohří je v nadmořské výšce 350m n.m. a Nebesa jsou v nadmořské výšce 638m n.m. Nedal jsem se a výhled byl úžasný. Ze zříceniny se zachovalo opravdu velmi málo, dvě brány, propadený sklep a kus zdi a na vrcholu kopce ještě můžete najít základy zříceného paláce, nebo věže. Hodně štěstí..

Na hradišti se zachoval zbytek předhradí, základy první hradní brány, část hradební zdi spojující tuto bránu s druhou, menší branou, půdorys nádvoří se zbytky zdí bývalých budov, z nichž doposud vyniká mohutná kvadratická stavba paláce, situovaného vedle hlavní brány. Území, na němž stojí zříceniny hradu Himlštejna, patřilo do r.1357 klášteru postoloprtských benediktinů a bylo spravováno z řádového proboštství v Boči, potom náleželo ke statku Hornímu Hradu (Haunštejn). Hrad, pojmenovaný Himmelstein (Nebesa) jako protějšek k názvu vsi Peklo (německy Hell), vybudoval zřejmě před r.1434, kdy je o něm první zmínka, Vilém z llburku na části hornohradského statku, kterou pravděpodobně převzal od míšeňského šlechtice Štěpána z Kobrshainu (z Kobrshanu). Když Ilburk získal před r. 1437 i zbývající část Horního Hradu s tamním hradem, obýval Himlštejn jen purkrabí. Oba hrady prodal Vilém z Ilburku před r. 1454 (snad již r. 1448 nebo r. 1449) saskému rytíři Jindřichovi z Weidenu (z Vejdy). Ale už od r. 1470 na nich vládl Hylprant Satanéř z Drahovic. Kolem r. 1494 se jeho synové Oldřich a Václav o pozůstalost po otci rozdělili. Oldřich dostal Himlštejn, který před r. 1497 přestavěl. Jeho potomci prodali hornohradské panství s Himlštejnem v r. 1528 Jindřichu Šlikovi z Holejče. Jindřichův syn Kašpar, který držel Himlštejn od r. 1543, na hradě nebydlel, takže se v r. 1574 uvádí jako pustý. Obnovil jej teprve Kašparův vnuk Bedřich Šlik, pán na Plané a Horním Hradě, nejvyšší mincmistr. V r. 1588 prodal statek Himlštejn s hradem Šimonovi Ungnadovi ze Sonneku (Suneku) a ten r. 1592 Kryštofu z Fictumu a na Klášterci, k němuž byl pak natrvalo připojen..