
Barokní zámek Vernierů byla jednopatrová obdélná budova orientovaná přibližně ve směru východoseverovýchod – západojihozápad. Fasády mají klasicistní úpravu zdobenou ornamenty na portálových vlysech a římse, osově v mělkém tříosém rizalitu je umístěn průjezd. Místnosti v přízemí jsou zaklenuty valeně, trojramenným schodištěm na toskánských sloupech přístupné patro je vesměs plochostropé. Obdobně členěno je i pravoúhle navazující krátké vrcholně barokní severní křídlo. To je obráceno do zahrady mělkým jednoosým rizalitem, před kterým byl postaven balkón s druhorokokovou mříží nesený čtyřmi egyptskými sloupy. Na křídlo navazuje zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého. Loď kaple s plochým rákosovým stropem je obdélná, čtyřhranný presbytář zaklenutý křížově má půlkruhový závěr klenutý konchou. Vnější fasády jsou členěny pilastry, okna jsou sedlově zakončena. Nástropní malby jsou z první poloviny 19. století, hlavní a oba boční oltáře jsou novobarokní… číst dále
Ves Věž je poprvé uváděna roku 1404 jako majetek Mikuláše z Lipničky. Nejpozději od roku 1414 náležela pánům z Lipé a to až do roku 1533, kdy ji Jan z Lipé prodal Václavu Onšovskému z Onšova. Roku 1588 ji získal Burian Trčka z Lípy, který ji připojil k panství Světlá nad Sázavou a od roku 1594 k panství Lipnice. Po pádu Albrechta z Valdštejna byl trčkovský majetek konfiskován a lipnické panství přešlo roku 1636 na Mikuláše Verniera. Někdy na konci 17. století postavili Vernierové uprostřed obce jednoduchý obdélný jednopatrový zámek, který je poprvé zmiňován roku 1703. Tehdy prodává Jan Bartoloměj Vernier ves se zámkem nazvaným „Červená Věž“ Františku Antonínovi z Gastheimu. Ten jej již o šest let později prodal a po další několikeré změně majitelů koupil Věž rytíř František Josef Mozar. Ten v letech 1728-30 postavil krátké severní křídlo s navazující kaplí sv. Jana Nepomuckého. Rytíř Mozar se v okolí… číst dále