Mohutné torzo zdiva hradu založeného v polovině 14. století. Kvůli sporům prodán Jimramovi z Pernštejna. Protože se stal sídlem loupežníků, byl v r. 1519 pobořen a po postavení nové tvrze zpustl.
Zřícenina hradu stojí na levém břehu Svratky přímo v obci Dalečín, na poměrně nevýrazné zvýšenině jejího břehu, u silnice směrem na Vír. Je téměř s podivem, že z hradu zůstalo zachováno tolik z nadzemního zdiva. A to především úsek západní plášťové zdi, dokonce v plné výšce. Většina podobných míst, které stojí v blízkosti novodobé zástavby, se totiž stanou zdrojem levného stavebního materiálu a bývají do základu rozebrány a druhotně využity. V případe Dalečína se tak nestalo a mimo zmíněného úseku plášťové zdi je zachován celý jeho obvod, místy až 3 m vysoký, základy vstupního objektu i pozdějšího ohrazení, včetně zbytků dvou bašt. Poloha hradu byla značně nevýhodná. Prakticky mimo svahu nad řekou, tedy toho západního, byl snadno ohrozitelný pokračující planinou, dnes s novodobou zástavbou. Snad jen na jihu nad silnicí se dá ještě hovořit o mírném svahu. Hrad měl nepravidelně oválný tvar, rozměrů asi 30 x 28 m, s vystupujícím hranatým vstupním objektem na jihu. Ten má zachovalou výšku až 4 m. Pokud se dá věřit dnešní přetvořené situaci, tak se zdá, že přístupová cesta vedla podél východní hradby, kde je znatelný násep. Na zmiňovaném úseku zachované plášťové zdi jsou vidět tři patra, s mnoha otvory po oknech a dvě řady kapes po trámech. Nad posledním patrem jsou dokonce zbytky cimbuří. Jinak je celá vnitřní plocha hradu srovnána do roviny, bez jakýchkoliv náznaků zástavby a v severozápadní části stojí novodobý pomník. Stejně tak je parkově upraveno okolí hradu, jsou tedy zarovnány příkopy, které tu jistě byly. Přesto je z terénní nerovnosti na východě a především na severu možno dovodit, že měl víc než 10 m šířky. Právě na severu se patrně navezená zemina časem mírně propadla a příkop je zde v pozměněné podobě a v náznaku docela jasný i teď. Celý areál hradu, i s plochou pod ním, na jihu a západě ohrazuje po stranách zídka, snad…
číst dáleRoman Řezáč, 30.12. 2005
Jednou z osad, jež vznikla jako hornické sídliště na horním toku řeky Svratky, je Dalečín. Nasvědčuje tomu zasvěcení kostela sv. Jakubu Většímu, patronu horníků. Když se kraj feudalizoval, dostal se Dalečín do držení pánů s křídlem v erbu, kteří se psali po Tasově a Lomnici u Tišnova. Stal se střediskem statku, k němuž náležela řada okolních vsí. Dalečín se poprvé připomíná r. 1349, kdy jej postoupila Klára, druhá manželka Znaty z Tasova, zároveň s Písečným a Dětochovem (Vítochovem) svému manželu; v té době tu již existoval hrad neboť se připomíná mezi odstoupeným majetkem. Znata zemřel v r. 1353 a Klára, aby Dalečín nepozbyla, spojila svůj majetek se zbožím svého švagra Ješka, probošta v Olomouci; Ješek dal do spolku své zboží v Jasenici u Tasova. Proti svodu se však postavili Jimram z Pernštejna a Jan z Kounic, kteří si na spojený majetek činili nároky. Klára a Ješek nakonec prodali hrad…
číst dále
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981, 25.4. 2004